Finance trading investice

16/08/2026

16/08/2026

Ve čtvrtek jsem od paní moderátorky Čermákové dostal v pořadu K věci otázku, která opravdu zaujala moji pozornost.

Proč prý neveřím "odborníkům", kteří připravují Národní očkovací strategii.

Co třeba proto, že to jsou ti samí "odborníci", kteří:

- nám říkali "dvě tečky a dost", aby nás pak hnali na posilovací dávky každý půlrok

- nás nutili mít i v lese nasazené respirátory a roušky, ač je oni sami nenosili, protože dobře věděli, že jsou k ničemu

- nám nedovolili léčit nemocné ivermektinem či isoprinosinem, neboť tvrdili, že jsou zbytečné a nebezpečné, ač měli k dispozici studie, jež potvrzovaly jejich solidní účinnost

- nám zakazovali chodit na svatby a pohřby, ač sami pořádali bujaré párty

- zavřeli podnikatelům jejich provozovny, ač sami vydělávali miliony

- nenávratně poškodili naše děti, když je nenechali jít rok do školy, ač byly lockdowny naprosto k ničemu

- nás nutili držet rozestupy, pro což neměli absolutně žádný vědecký podklad

- nám nedovolili vycházet po 22.00 ven a drželi nás doma jako vězně

- nechali umírat staré a nemocné lidi v domovech důchodců, aniž by jim dovolili rozloučit se se svými blízkými

- zakazovali nám sportovat, zpívat či tančit, ač pro to neexistoval žádný validní důvod

- nutili nás vpravit do sebe mRNA experimentální genovou terapii, abychom mohli cestovat, ač sami věděli, že toto tzv. očkování přenosu viru nezabrání

- udělali z neočkovaných občany druhé kategorie a opakovaně jim vyhrožovali, že zemřou

- a především pod falešnou záminkou citového vydírání ve znění "očkuj se, abys ochránil své rodiče a prarodiče" vnutili aplikaci nedostatečně otestovaných mRNA produktů firem Pfizer a Moderna dětem a těhotným ženám, jen aby zajistili těmto firmám astronomické zisky

Těmto "odborníkům" máme nyní VĚŘIT, že tentokrát to s námi myslí dobře a přesně vědí, co dělají?

Děkuji, ale já tedy určitě ne.

Víru a důvěru v tuto lobistickou kliku jsem už dávno ztratil.

Chci vidět data a jasné konkrétní argumenty.

Žvásty o tom, jak jim záleží na našem blahu a ochraně našeho zdraví, už jim skutečně nespolknu.

Už nikdy víc!

31/07/2026

Nový lidovec Jan Grolich včera na CNN Prima News na můj argument, že se do nákladů na ukrajinské migranty nezapočítávají platy učitelů, lékařů, zdravotních sester, soudců, policistů, hasičů, cestářů a stovek dalších profesí, jejichž služby využívají, oponoval klasicky slabou a již stokrát ohranou frází, že jsme kvůli nim, žádné nové lékaře, zdravotní sestry či učitele nemuseli přijímat.

Za prvé tím fakticky potvrdil, že veškeré tyto náklady hradíme my, občané České republiky, a že se do nákladů na ukrajinskou migraci nezapočítávají.

Jinými slovy, že oni těch služeb využívají a nijak se na nich finančně nepodílejí.

Následně pak v zoufalém pokusu odvrátit argumentační debakl celému národu sdělil, že není pravdou, že se naše děti nedostávají kvůli ukrajinským studentům na střední školy a že se neprodlužují čekací doby na preventivní vyšetření či lékařské zákroky pro naše občany.

K tomu bych chtěl uvést, že minulý rok se 41.000 uchazečů o studium na středních školách nedostalo na ústav, který preferovali (sám vím o prestižním gymnáziu, kde dvě místa ve třídě zabírají Ukrajinky, které přišly na výuku za celý školní rok asi 3x, ovšem kvůli nim se tam dvě české děti, které by měly o studium jistě vyšší zájem, nedostaly) a 1.500 dětí se nedostalo na vůbec žádnou střední školu. Což zcela odpovídá trendu, jenž započal od roku 2022.

A co se týče výrazného prodloužení čekacích dob u lékařů a faktu, že Ukrajinci jsou velmi často upřednostňováni, to myslím viděl každý, kdo v posledních letech nějakou ordinaci navštívil.

Ne, nemám nic proti ukrajinským dětem, ani proti ukrajinským pacientům, využívajícím služby našeho zdravotnického systému.

Nicméně se mi hrubě nelíbí, když dochází k jejich zvýhodňování v přijímacím řízení (zejména při testech z českého jazyka), díky čemuž se pak na svou vysněnou střední školu nedostanou naše děti, které na ty přijímačky dřely i několik měsíců.

Nelíbí se mi i to, že ukrajinští pacienti mají často přednost u lékaře a často služeb našich zdravotních zařízení zneužívají. Například v případě psychiatrických léčeben, kam se nechávají odvézt jen kvůli lůžku a stravě zadarmo.

A zásadně protestuji proti tomu, aby se podíl na těchto nákladech nezapočítával do výdajů souvisejících s ukrajinskou migrací a věšely se nám tady bulíky na nos, že se nám ta jejich migrace vlastně vyplatí.

Jak jsem řekl včera v televizi - kdybyste stejný výpočtový vzorec uplatnili na naše občany (tj. do příjmů započítali všechny daně a odvody, které platíme a do výdajů jen důchody a sociální dávky), tak bude náš rozpočet několik set miliard v plusu. Což evidentně není.

Ty náklady na provoz státu a státních zaměstnanců totiž prostě někdo zaplatit musí. A nevidím jediný důvod, proč bychom to měli za Ukrajince hradit jen my.

Sečteno a podtrženo - přestaňme si už konečně lhát do kapsy. Ukrajinská migrace je pro náš zdravotní, vzdělávací i sociální systém zátěží, nikoliv přínosem. A tvrdit našim občanům opak a ještě jim cpát do hlavy, že máme být za jejich příchod vděční, a že jsou slušnější než Češi (jak říkal Vít Rakušan), je jen trapným obelháváním, jehož přímým důsledkem je zhoršování vztahů mezi většinovou populací a ukrajinskou minoritou, které byly až do roku 2022 velmi nadstandardní.

Za jejich rapidní zhoršení nemůže Rajchl ani Okamura, nýbrž právě politici pětikoalice a média, která nám Ukrajince vychvalují do nebes, ač naši lidé vidí ve své ulici pravý opak.

Je tudíž nejvyšší čas přestat naše lidi oblbovat a začít s nimi hrát fér hru.

A právě to je můj cíl.

Aby politici začali být k lidem upřímní.

Pojmenování problémů, kterým čelíme, není šířením nenávisti, je to elementární základ budování důvěry mezi občanem a státem, která naší zemi bohužel zoufale chybí.

Lidé pravdu unesou. Jediné, co nesnáší, je to, když jim politici lžou do očí.

I nepříjemná pravda je totiž stokrát lepší než narůžovo namalovaná lež.

16/07/2026

Všichni mi neustále podsouvají, že nemám rád Ukrajince.

Skutečnost je však taková, že jim naopak upřímně fandím.

Fandím jim v tom, aby se vzbouřili proti nehumánnímu pouličnímu lovu vojenských odvodových komand na své krajany.

Fandím jim v tom, aby konečně povstali proti nacistické sebrance kleptokratů kolem Volodymyra Zelenského, která si z jejich krve a utrpení udělala výnosný business.

Fandím jim v tom, aby si zvolili nového prezidenta, jenž namísto systematického rozkrádání peněz ze zahraniční finanční pomoci upřednostní budoucnost jejich země a bude usilovat o bezodkladné nastolení míru, namísto definitivního zdevastovaní všeho, co na Ukrajině ještě zbylo.

Fandím jim v tom, aby se od nás, a potažmo z celé Evropy, vrátili co nejdřív zpět do své země a znovu ji vybudovali.

Fandím jim, aby kategoricky odmítli směřování své země k fanatickému nacionalismu a nacismu, které je vede do záhuby.

Nejsem si jist, zda jsou toho po 4 letech eurounijního rozmazlování prostřednictvím štědrých sociálních dávek, přehlížení jejich násilné kriminality a zcela nekritické adorace všeho ukrajinského, vůbec schopní, ale přesto jim v tom upřímně držím palce.

A právě proto navrhuji ukončení poskytování těchto dávek, důsledný monitoring a bezodkladné stíhání všech jejich trestných činů, jakož i urychlené umožnění návratu zpět do své země za současného zastavení jakékoliv finanční a vojenské podpory zločinnému kyjevskému režimu.

Jedině tak totiž mohou všechny shora popsané cíle splnit.

Pro ně, pro nás i pro celou Evropu by bylo jen dobře, pokud bychom jich dosáhli co nejdříve. 🙏

10/06/2026

Pavel a euro. „Kdo si to u něj objednal?“ Kovářová už tuší

Prezident Petr Pavel znovu tlačí na euro a senátorka Daniela Kovářová se ptá, čí zájmy tím vlastně hájí. Koruna podle ní není sentiment, ale jeden z nástrojů české suverenity. Pavel prý nikdy dřív o měnových zónách, kurzu nebo dopadech společné měny nemluvil, a teď najednou ví, že koruna brzdí pokrok. „Kdo si to u něj objednal?“ říká Kovářová. V rozhovoru pro Parlamentní listy mluví také o penězovodech pro neziskovky, sudetoněmeckém sjezdu a útoku na advokátní mlčenlivost.

❓ Prezident Petr Pavel znovu tlačí na přijetí eura a vyzval Čechy, aby se zbavili sentimentu vůči koruně. Vy jste reagovala, že koruna není sentiment, ale nástroj suverenity. Co vás na prezidentových slovech zarazilo nejvíc?

▶️ Prezident nevystupuje v zájmu svých občanů a své země, ale v zájmu mocných sil schovávajících se za Evropskou unií. A to je pro mě nepřijatelné. Nikdy dřív na tato témata nenapsal ani neřekl ani slovo o optimální měnové zóně, o vlivu kurzu na export a import, o ohromných finančních transferech nutných k zachování společné měny v některých zemích. A najednou zničehonic ví, že česká koruna je brzdou našeho pokroku. Kdo si to u něj objednal?

❓ Petr Pavel v poslední době mluví nejen o euru, ale dříve otevřeně hovořil i o Spojených státech evropských. Nemáte pocit, že se stále více vzdaluje názorům většiny české veřejnosti?

▶️ Především se vzdaluje myšlence suverénní České republiky, ze které by nejraději učinil provincii nějaké říše. Nejenže se tedy vzdaluje tomu, co si přeje většinová společnost, ale hlásá a podporuje kroky, které jsou v jasném rozporu se zájmy České republiky.

❓ Když prezident opakovaně prosazuje euro navzdory tomu, že většina Čechů ho odmítá, neškodí si tím sám? Nehrozí, že se z prezidenta všech občanů stává prezident jen jedné názorové skupiny?

▶️ To se ukáže u příštích prezidentských voleb. Třeba stihne fandit v tričku nějaké české sportovní reprezentaci. V každém případě ty minulé volby vyhrál jen proto, že voliči žádné jeho zájmy a postoje neznali a každý si do něj mohl promítnout své představy jako na bílé plátno. Teď je situace jiná. Petr Pavel se sám pasoval do role člena opozice a zjevně chce, aby byl jako prezident opozice vnímán. Pryč jsou všechny jeho původní sliby o tom, že bude českou veřejnost spojovat.

❓ Zastánci eura často tvrdí, že budeme „u stolu, kde se rozhoduje“. Jenže euro přijaly i země, které později tvrdě doplatily na rozhodnutí přijímaná jinde. Co by si měli Češi uvědomit dřív, než začnou uvažovat o tom, že se koruny vzdají?

▶️ Měnová politika je hlavní součástí hospodářské politiky. A kurz měny je hlavní cenou v ekonomice. Měna je jako košile. Jedna nepadne všem. Někdo potřebuje delší rukávy, někdo volnější límeček. Nejsme stejní. Každá země má své odlišné potřeby a zájmy, proto každé zemi vyhovuje jiná měnová politika. Evropská unie je ovládána vlivnými zeměmi, které své zájmy velmi brutálně prosazují už mnoho let. My jsme kupříkladu nejprůmyslovější země v Evropské unii. Proto potřebujeme svou měnu víc než jiní. Proto nás poškozuje boj s podnebím víc než jiné. Od nás tečou řeky jinam, ne naopak. Jsme tranzitní zemí víc než cílovou. Proto máme velmi odlišné zájmy než jiní. Jsme závislejší na exportu, proto potřebujeme měnový kurz. Prezident o těchto věcech evidentně nemá tušení a ti, co mu radí, sledují jiné zájmy než české.

❓ Když už mluvíme o suverenitě státu: současná vláda se pustila do zpřehledňování financování politických neziskových organizací a část tohoto prostředí reaguje až hystericky. Čím si vysvětlujete, že už samotný požadavek na větší transparentnost vyvolává takový odpor?

▶️ Na to vám odpoví každý. Kdo platí, ten poroučí. Tak kdo tady tedy platí? Za tím odporem je strach, že ty skupiny přijdou o penězovod, který až do současnosti plynul bez kontroly. A na jejich donátory by bylo vidět. Nová vláda to ale dělá správně. Každou korunu, kterou silou moci a práva vybere od daňových poplatníků, má vláda velmi dobře obracet a zkoumat, zda je výdaj nezbytný. A pokud to výdaj nezbytný není, pak je třeba jej utnout. Máme obrovský deficit a před sebou náročné úkoly. Nemůžeme vyhazovat peníze jen proto, aby se uživily neziskovky. Jen si přečtěte každoroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu. Z ní je hezky vidět, jak stát peníze svých občanů rozhazuje na blbosti a naprosto nekontroluje jejich utrácení. Stát je nejhorší správce financí na světě. Proto je třeba, aby měl největší kontrolu a aby co nejvíce peněz zůstávalo občanům, kteří své finance budou spravovat mnohem lépe.

❓ Prezident Pavel často vyzdvihuje sílu občanské společnosti. Kde ale končí občanská společnost a začíná politický aktivismus? Nemá stát právo vědět, kdo financuje organizace, které se snaží ovlivňovat veřejné dění a politická rozhodnutí?

▶️ Pokud je občanská aktivita nezávislá, pak musí žít z dobrovolných příspěvků. Pokud ji platí stát, pak musí pracovat pro stát, a ne proti němu. Musíme být před termínem „občanská společnost“ velmi opatrní, dnes mnohem opatrnější než dříve. I Evropská unie stále častěji tento termín prosazuje. Ale je to lež a mámení. Za tím termínem je snaha prosadit do rozhodování o jiných lidech a i o veřejných penězích nikým nevolené jedince a spolky, což je v přímém rozporu s demokracií, v níž rozhoduje lid ve volbách.

❓ Miloš Zeman vyzval občany, aby příště nevolili Petra Pavla kvůli jeho postoji k sudetoněmeckému sjezdu. Prezident Pavel naopak Zemana kritizoval, že takové výroky poškozují naši zemi. Co na tento střet dvou prezidentů říkáte?

▶️ Nemusím se vyjadřovat ke každé rozmíšce. Ale Zeman kritizoval Pavla, ne naši zemi. Názorový střet je normální v každé společnosti. Měli bychom poslouchat zdůvodnění politiků. Nenechat se zmást svým politikem, kterého milujeme a kdejaké přešlapy mu odpustíme, ale poslouchat vysvětlení, proč to říká a co požaduje. Ale od Petra Pavla slýcháváme zdůvodnění buď žádné, nebo ideologické, nebo velmi naivní.

❓ Petr Pavel naznačuje, že by mohl usilovat o druhý mandát. Pokud by se prezidentské volby konaly dnes, doporučila byste jeho znovuzvolení?

▶️ Nedoporučila.

❓ Z politických témat si dovolím přejít k jedné profesní věci, kterou jste sama v posledních dnech výrazně otevřela. Upozorňujete na návrh zákona o ekonomické ochraně státu a novelu zákona o FAÚ, které podle vás mohou znamenat zásadní zásah do advokátní mlčenlivosti. Proč by se o to měl zajímat i člověk, který si říká, že advokáta zrovna nepotřebuje?

▶️ Každý člověk může advokáta někdy potřebovat. Třeba když mu někdo zemře, když mu někdo způsobí škodu nebo když sám svou nepozorností způsobí dopravní nehodu. Advokátní mlčenlivost podobně jako zpovědní tajemství existuje na světě od pradávna a není tady kvůli ochraně kněží nebo advokátů, ale právě pro ochranu klientů. Aby svému advokátovi věřili a s důvěrou se mu svěřili. Aby advokát mohl pomoci. Prolomením advokátní mlčenlivosti, o což se v dobách totality státní moc velmi snažila a o což dnes usiluje Evropská unie, můžeme advokacii jako stav, jako pomoc a službu občanům rovnou zrušit a jako v 50. letech můžeme zavést pravidlo, že obhajoba je součástí obžaloby. Ale to pak se s právem na obhajobu vracíme do středověku a do doby útrpného práva.

❓ Přirovnáváte důvěru mezi klientem a advokátem k důvěře pacienta v lékaře nebo věřícího ve zpovědníka. Co se stane se spravedlností a právní pomocí, pokud lidé začnou mít pocit, že to, co řeknou advokátovi, může jednou skončit u státu?

▶️ Problém vidím v zavádějícím odůvodnění. Čas od času někdo poblouzněný transparentností a dobrými úmysly omezuje normální život a požaduje více a více kontroly. Jednou je tím důvodem ochrana dětí před dětskou pornografií, jindy pominutý strach před dezinformacemi nebo před praním špinavých peněz. Žádný z těch nástrojů, které se ale legislativně pod těmi berličkami prosazují, nikdy ničemu nekalému nezabrání. Jen si vezměte loni schválený zákon o lobbingu. Původní pohnutkou byla snaha zabránit podplácení politiků. Dnešní podoba zákona naopak nutí tisíce malých dobročinných a charitativních subjektů, spolků, sokolských organizací a podobně zapisovat se do registru „lobbistů“ a co půl roku podávat bezobsažná hlášení. Kriminální činnosti žádný takový zákon nezabrání, jen zatíží bedra slušných lidí obrovským břemenem nových povinností.

10/04/2026

Pan prezident Petr Pavel zřejmě nabyl dojmu, že zahraniční politika je jakýsi osobní výletní program, do kterého mu nikdo nemá co mluvit. Realita je ovšem méně romantická a výrazně méně prezidentská.

Ano, prezident podle článku 63 Ústavy ČR zastupuje stát navenek. Jenže jaksi opomíjí dodat, že bez kontrasignace předsedy vlády je toto „zastupování“ zhruba na úrovni hlasitého monologu do prázdna. A protože vláda je podle článku 67 vrcholným orgánem výkonné moci, je to právě ona, kdo určuje, co se bude říkat – prezident pouze dostává příležitost to zopakovat.

Pan prezident si to však zřejmě vyložil tak, že může říkat cokoliv, kamkoliv jet a kohokoliv reprezentovat, protože „on je přece prezident“. Tento výklad je sice pozoruhodný, nicméně poněkud mimo realitu.

Pojďme tedy k praxi. Vláda určuje delegaci. Vláda schvaluje finance. Vláda zajišťuje logistiku. Jinými slovy – bez vlády není delegace, není letadlo, není vstup. Je pouze prezident… a jeho přesvědčení.

Pan prezident si samozřejmě může zabalit řízek do alobalu, zakoupit letenku u Ryanairu a vyrazit do Ankary na vlastní pěst. To mu nikdo nezakazuje. Jen by se mohl ocitnout v poněkud komické situaci, kdy – vybaven řízkem a silným pocitem vlastní důležitosti – stojí před areálem summitu, buší na dveře, opakuje „já jsem prezident“ a s rostoucí naléhavostí vysvětluje, že podle jeho výkladu Ústavy má být přece vpuštěn.

Hostitelská země však do sálu nepouští pocity ani výklady, ale osoby uvedené na oficiálním seznamu delegace. A ten, jak už víme, nevzniká v hlavě prezidenta.

A i kdyby se snad stal malý zázrak a pan prezident by se dovnitř dostal, bez kontrasignace by jeho projev měl zhruba stejnou váhu jako vystoupení lehce rozladěného turisty, který se rozhodl sdílet své názory s publikem, jež o ně nijak zvlášť nestojí.

Nemluvě o tom, že jeho ochranka by v takové situaci připomínala spíše ztracený zájezd bez delegáta než standardní bezpečnostní tým – bez koordinace, bez oprávnění, bez opory.

Celá situace tak bohužel nepůsobí jako výkon státnické autority, ale spíše jako poněkud tragikomické představení, v němž hlavní postava s neochvějnou jistotou ignoruje pravidla hry a s rostoucím údivem sleduje, že ji ostatní hráči přestali brát vážně.