18/01/2026
Největší zbrojní arzenál a průmysl mají USA, rychle roste Čína. Evropa má velký potenciál, ale desítky let podinvestovaný a roztříštěný obranný průmysl.
Evropské státy teď teprve dohánějí základní věci – munici, PVO, dělostřelectvo, náhradu techniky poslané na Ukrajinu. EU sama přiznává, že průmysl je nastavený na „mírový režim“, ne na válečné tempo.
Dostat se na úroveň dlouhodobě udržitelné obrany je obrovský úkol.
Co by bylo potřeba změnit - aby Evropa měla šanci mít největší zbrojní arzenál, muselo by se stát něco jako:
Výdaje na obranu: skokově nahoru – ne 2 % HDP, ale spíš 3–4 % a držet to dlouhodobě.
Integrace průmyslu: méně národních projektů, víc společných programů, sdílené standardy, společné nákupy – přesně to se teď EU snaží rozjet (EDIP, „Readiness 2030“ atd.).
Odstranění úzkých hrdel: suroviny, munice, elektronika, pracovní síla – dnes jsou to velké brzdy.
Tohle nejsou roky, ale strukturální změna celé ekonomiky a politiky.
Časový odhad – spíš generace než dekáda
Krátkodobě (5 let): Evropa může výrazně posílit, zdvojnásobit kapacity v některých segmentech (munice, obrněná technika), ale pořád bude dohánět vlastní potřeby a skluz.
Střednědobě (10–15 let): pokud by opravdu šla na 3–4 % HDP na obranu, průmysl integrovala a politicky vydržela, mohla by se stát jedním ze tří hlavních vojenských pólů světa (USA–Čína–Evropa).
Realisticky by to znamenalo překonat USA i Čínu. To by vyžadovalo nejen obrovské peníze, ale i politickou jednotu, kterou Evropa dnes nemá. Odhad: spíš 20+ let, a jen pokud by šlo o existenční krizi, která Evropu semkne jako nikdy předtím—a i tak to není jisté.
Evropa může během 5–10 let vybudovat mnohem silnější a soběstačný zbrojní arzenál, pokud bude chtít platit cenu.