Igor Duda

Igor Duda Swiss Life Select a.s. Advokát klientských financí a komplexní správce majetku
Manažer nejúspěšnějšího poradenského týmu Swiss Life Select ČR ❤️

Vést OSVČ není řídit zaměstnance. Je to úplně jiná disciplína. Jak na ni ptáte se ? Před časem jsem obdržel dotaz od pan...
24/07/2026

Vést OSVČ není řídit zaměstnance. Je to úplně jiná disciplína.
Jak na ni ptáte se ?

Před časem jsem obdržel dotaz od pana Nováka z M&M Reality, zda je jednodušší řídit zaměstnance nebo OSVČ. Poznal jsem prostředí korporace i finančního poradenství. Rozdíl mezi nimi je větší, než se může zdát.

1. Pravomoc versus respekt
a) V korporaci má manažer autoritu danou funkcí. Zadává úkoly, stanovuje termíny, kontroluje výkon.

b) Ve finančním poradenství vede samostatné podnikatele. Titul zde nestačí.
Lidé musí pochopit:
- proč aktivita dává smysl,
- co přinese klientům,
- jak podpoří jejich podnikání,
- jaký má ekonomický přínos.
Nestačí říct, co mají udělat. Musí vědět, proč by to měli chtít udělat.

2. Funkce versus důvěryhodnost
Autorita mezi OSVČ nevzniká jmenováním. Lidé sledují, zda má manažer výsledky, rozumí obchodu, dokáže pomoci, dodržuje dohody a postaví se za svůj tým. Rychle poznají rozdíl mezi manažerem s funkcí a lídrem, kterého skutečně respektují.

3. Svoboda versus odpovědnost
„Jsem OSVČ, takže si mohu dělat, co chci.“ To je pravda jen částečně. Poradce očekává od firmy značku, produkty, technologie, analýzy, vzdělávání a servis. Firma naopak očekává profesionalitu, aktivitu, výsledky, péči o klienty a odpovědnost za společnou značku. Dobrá spolupráce není ani zaměstnanecká podřízenost, ani bezbřehá volnost. Je to vysoká míra svobody spojená s vysokou mírou odpovědnosti.

4. Motivace je individuální
- Zaměstnance lze často motivovat mzdou, bonusem nebo kariérním postupem.
- Podnikatelé mají různé cíle. Někdo chce vyšší příjem, jiný svobodu, lepší klientelu, odborný růst nebo vlastní tým.

Úlohou lídra je pochopit, čeho chce konkrétní člověk dosáhnout, a pomoci mu najít cestu.

5. Porada musí mít hodnotu
V korporaci může být porada povinná.
Podnikatel na ni bude chodit tehdy, když mu přinese:
- řešení klientského případu,
- odbornou informaci,
- obchodní příležitost,
- kontakt,
- inspiraci,
- možnost spolupráce.

Pouhá kontrola tabulek kvalitní podnikatele dlouhodobě neudrží.

6. Skupina versus tým
Tým nevznikne společným logem ani kanceláří. Vznikne tehdy, když si lidé důvěřují, sdílejí zkušenosti, předávají si příležitosti a dokážou postavit zájem klienta nad vlastní krátkodobou provizi. Ve fungujícím týmu spolupracují finanční poradci, investiční specialisté, realitní makléři i korporátní poradci.
Nikdo nemusí umět všechno. Musí ale vědět, na koho se obrátit a komu může klienta s důvěrou doporučit.

7. Podnikat sám neznamená být na všechno sám
Za více než osmnáct let ve finančním poradenství jsem poznal mnoho schopných lidí.

Ti dlouhodobě nejúspěšnější pochopili jednu věc:
Vlastní podnikání nemusí znamenat podnikat osamoceně. Silná značka, kvalitní zázemí, zkušený tým a spolupráce mohou výrazně urychlit cestu, která by jednotlivci trvala mnoho let.

Korporace často řídí přes pravomoci. V podnikání vede přes důvěru, výsledky, smysl a společně tvořená pravidla.

Krásné léto a dovolenou..

Obchod se nedělá jen u jednacího stolu.Někdy se nejvíc dozvíte ve chvíli, kdy odložíte prezentace, tabulky a formální ro...
13/06/2026

Obchod se nedělá jen u jednacího stolu.

Někdy se nejvíc dozvíte ve chvíli, kdy odložíte prezentace, tabulky a formální role.

Právě proto mám rád obchodní snídaně.
Nejde jen o kávu, dobré jídlo a příjemné prostředí. Jde hlavně o možnost poznat obchodní partnery lidsky.

Jak přemýšlí.
Jaké mají hodnoty.
Co je motivuje.
Jak reagují v neformálním rozhovoru.
A zda mezi námi může vzniknout skutečná důvěra.

V byznysu totiž nerozhodují jen čísla, produkty nebo strategie. Dlouhodobě rozhoduje vztah, spolehlivost a schopnost mluvit otevřeně i mimo oficiální schůzku.

Obchodní snídaně je pro mě ideální prostor, kde se z kontaktu může stát partnerství. Bez tlaku, přirozeně, s respektem a opravdovým zájmem.

Protože dobrý obchodní vztah nezačíná podpisem smlouvy.
Začíná tím, že si lidé mají co říct.

Finanční gramotnost po Česku.Chtějí Češi investovat? Ale ano. Ale hlavně zdarma, bez rizika a pokud tam nebude zisk ales...
23/05/2026

Finanční gramotnost po Česku.
Chtějí Češi investovat? Ale ano. Ale hlavně zdarma, bez rizika a pokud tam nebude zisk alespoň 10%, tak to není zajímave…

Poslední dobou rád zabřednu s neznámými lidmi do debaty o finanční gramotnosti a jak ji vnímají. Odpovědi někdy překvapí a rád bych se o ně podělil s mou LinkedIn sociální bublinou.

Za mě je to schopnost pochopit souvislosti, rizika, strategii a dlouhodobý dopad rozhodnutí.

V Česku má však jednu krásnou národní specialitu.

Neptáme se:
„Jak mám dlouhodobě řídit svůj majetek?“

Ptáme se:
„A kolik je tam poplatek?“

To magické slovo, které dokáže zastavit jakoukoliv debatu o investiční strategii, daních, měnovém riziku, inflaci, likviditě, horizontu, diverzifikaci, dědictví, ochraně majetku nebo budoucí rentě.

Protože proč řešit takové drobnosti, jako třeba:

* zda portfolio odpovídá mým cílům,
* jaké podstupuji riziko,
* co udělá kurz koruny,
* jak se daní výnosy,
* jaká je likvidita,
* jestli mám majetek rozumně rozdělený,
* kdo portfolio hlídá,
* co se stane při poklesu trhů,
* jak plánuju svou Švycarskou rentu
* co bude s majetkem v rodině po mé smrti
* zda jej notář dohledá
* jaká je kvalita fondu, správce a strategie,

když se můžu zeptat: „A nedalo by se to bez poplatku? “Poplatky jsou důležité. Mají být transparentní, férové a přiměřené. Ale někdy mám pocit, že kdyby někdo nabídl produkt s názvem:

„Fond absolutní finanční katastrofy – 0% vstupní poplatek“ tak část trhu řekne:

„To zní zajímavě. A dá se tam dát víc?“ 🙈🙈🙈

Neptáme se:
„Jak mohu vydělat?“ „Jaký je plán?“ „Kdo za tím stojí, jaká je strategie, jaké jsou scénáře a rizika?“

Ptáme se:
„Kde ušetřím?“ „Je to levnější než u banky?“
„A kamarád říkal, že to má někde bez poplatku.“

Výsledkem je, že řada lidí řeší své finance podle rad lidí, kteří sice nemají žádnou licenci, zkušenost ani odpovědnost, ale zato mají silný názor. A silný názor je v Česku často považován za kvalifikaci.

Kamarád investuje do krypta.
Kolega má byt na pronájem.
Švagr slyšel o dluhopisu za 9 %.
So**ed říkal, že fondy jsou drahé.
Paní v bance nabídla „konzervativní řešení“ v akciovém fondu (ano, i to jsem slyšel)
Internet doporučil ETF.
A hospoda to celé schválila.

Takže odborná rada je vlastně zbytečná.

Až do chvíle, kdy přijde první větší pokles, nebo zjištění, že „garantovaný výnos“ nebyl tak úplně garantovaný.

Pak se ptáme: „Dá se s tím ještě něco dělat?“

Fin. gramotnost je práce se systémem:
příjmy, majetek, závazky, daně, rizika, inv. horizont, rodina, podnikání, likvidita, měny, inflace, realitní expozice, budoucí renta, nástupnictví, ochrana majetku, průběžná kontrola, úpravy, atd.

Poplatek je jen jedna položka. Důležitá, ale ne jediná. Levné řešení bez strategie bývá ve výsledku extrémně drahé. A naopak kvalitní strategie vydělá dlouhodobě násobně více.

Možná by nám pomohlo změnit základní otázku.

Místo: „Kolik mě to bude stát?“ se začít ptát:
„Kolik mě bude stát, když to udělám špatně?“

Co vy na to ?

Když emitent potřebuje kapitál a zároveň si buduje vlastní distribuci, měl by každý investor zpozornět.Ne proto, že by t...
21/05/2026

Když emitent potřebuje kapitál a zároveň si buduje vlastní distribuci, měl by každý investor zpozornět.

Ne proto, že by to automaticky muselo znamenat problém. Ale proto, že se tím velmi zásadně mění motivace celého systému.
Jiná situace je, když nezávislá poradenská firma typu porovnává desítky řešení a vybírá pro klienta to nejvhodnější. A úplně jiná situace je, když za produktem, kapitálovou potřebou, distribucí, fondem, obchodníkem s cennými papíry a investiční společností začne stát jedna propojená skupina.
Papírově se tomu může říkat vertikální integrace, kterou nyní komunikuje firma Axelor vstupem do firmy SMS Finance.

V praxi je ale vždy fér se ptát:
Prodává se klientovi nejlepší investiční řešení — nebo to, co daná skupina zrovna potřebuje financovat?

Český trh už podobných varování viděl dost.
Arca Investments — závazky přes 18 mld. Kč a zhruba 1 900 věřitelů.
EMTC — konkurz, 854 věřitelů a pohledávky téměř 1,8 mld. Kč.
C2H / Michal Mička — stamiliony korun v dluhopisech a následné insolvence módních firem.
Premiot Group — tisíce investorů, problémy se splácením dluhopisů a navazující insolvenční řízení.
Le Premier / Image Care — dluhopisy za téměř 80 mil. Další připomínka, že silný příběh, známá značka a atraktivní výnos ještě nejsou zárukou návratnosti jistiny.

Proto mě vždy zajímá méně marketingový příběh a více jednoduchá otázka:
Z čeho se bude dluh skutečně splácet?
Ne z další emise.
Ne z nového fondu.
Ne z další distribuční vlny.
Ale z reálného cash flow, z reálného majetku a z reálné schopnosti projektu vydělávat.
U skupin, které mají vlastní produkty, vlastní distribuční síť a zároveň ambici vytvářet fondy, OCP nebo investiční společnost, je potřeba být dvojnásob opatrný. Ne kvůli názvu konkrétní firmy. Ale kvůli modelu. Historie českého trhu ukazuje jednu nepříjemnou věc:
Když se distribuce stane palivovou hadicí pro skupinové projekty, klient bývá často poslední, kdo se dozví, že nádrž už je prázdná.
A právě proto by mělo být u každé podobné investice naprosto jasné:
Kdo je emitent,
Kdo je distributor,
Kdo inkasuje provizi,
Kdo nese riziko,
Jaké jsou střety zájmů
a z čeho se bude investice splácet.

Protože výnos je jen slib a návratnost jistiny je realita.
A střet zájmů je něco, co se nemá zakrývat hezkou prezentací.

Private Equity už dávno není jen téma pro velké světové investory. Postupně se prosazuje i v Česku.Zjednodušeně řečeno: ...
20/05/2026

Private Equity už dávno není jen téma pro velké světové investory. Postupně se prosazuje i v Česku.

Zjednodušeně řečeno: Private Equity znamená investování do neveřejně obchodovaných firem — tedy do společností, které nejsou na burze. Investor nevydělává jen na „pohybu ceny“, ale často se aktivně podílí na růstu firmy, její profesionalizaci, expanzi, nástupnictví nebo přípravě na budoucí prodej.

Ve světě hraje Private Equity zásadní roli. Pomáhá firmám růst, financovat akvizice, zvládnout generační obměnu, vstoupit na nové trhy nebo zefektivnit řízení. Často stojí za příběhy firem, které by bez silného kapitálového partnera zůstaly lokální, menší nebo pomalejší.

A právě to začínáme stále více vidět i v Česku.

Mnoho českých firem řeší nástupnictví, expanzi, profesionalizaci řízení nebo otázku, jak proměnit vybudovanou hodnotu firmy v dlouhodobý majetek. Private Equity zde může být velmi silným nástrojem — nejen pro podnikatele, ale i pro investory, kteří hledají alternativu k běžným akciím, dluhopisům nebo nemovitostem.

Podle mě bude Private Equity v příštích letech jedním z důležitých témat českého investičního trhu. Ne jako módní zkratka, ale jako přirozený krok k vyspělejšímu kapitálovému prostředí.

Kapitál totiž nemá jen vydělávat. Má také pomáhat budovat firmy, pracovní místa a dlouhodobou hodnotu.

Odklon od produktového poradenství k poradenství pro správná rozhodnutíOnline prostor je dnes plný „zaručených rad“, jak...
04/05/2026

Odklon od produktového poradenství k poradenství pro správná rozhodnutí

Online prostor je dnes plný „zaručených rad“, jak zbohatnout.
Kupujte ETF. Investujte přes XTB. Kupte nemovitost. Držte zlato. Všechno dejte do indexů. Byt je jistota. Fondy jsou takové či onaké.
Každý ví "přesně". Problém je, že většina těchto rad je bez kontextu a odpovědnosti. Když se doporučení ukáže jako špatné, autor internetové rady nenese důsledky za rodinu klienta, jeho likviditu, daňové dopady, podnikání, dědění a nic jiného. (zdravím do České národní banky )
A právě tady začíná rozdíl mezi názorem a skutečným poradenstvím.
Dobré poradenství již nestojí na tom, že poradce ukáže „nejlepší produkt“. V době AI, srovnávačů a digitálních platforem je schopnost porovnat produkty základní předpoklad. Není to konkurenční výhoda. Je to minimum každé poradenské firmy.
Klient nepotřebuje tabulku výnosů, ale někoho, kdo mu pomůže správně rozhodnout.
Poradenství o majetku se proto posouvá od produktového poradenství k poradenství pro rozhodnutí. Nejde o otázku: „Kam investovat?“ Jde o to: proč právě tam, kdy, v jakém pořadí, s jakou rezervou, s jakým rizikem, s jakým daňovým dopadem a jak to souvisí s životem klienta, jeho rodiny, práce, dětí, firmy a budoucnosti.
Majetek není izolovaná tabulka v Excelu. Majetek je součást života.
Jiný plán potřebuje:
- podnikatel, který má většinu majetku ve firmě
- rodina s malými dětmi
- člověk před prodejem společnosti
- klient, který řeší předání majetku dětem
- nebo někdo, kdo má vysoký příjem, ale slabou strukturu majetku
Tady už nestačí znát ETF, fondy, nemovitosti nebo úrokové sazby. Tady je potřeba schopnost vidět souvislosti.
A právě zde hraje mimořádnou roli zkušenost poradce. Věk sám o sobě samozřejmě negarantuje kvalitu. Ale pokud má poradce za sebou stovky jednání, složité klientské situace, tržní propady, euforii na trzích, hypoteční cykly, podnikatelské úspěchy i pády, rodinné spory a rozvody, převody majetku atd., dívá se na situaci jinak. Má větší nadhled.
Viděl klienty, kteří měli:
- vysoký výnos, ale žádnou likviditu
- skvělé produkty, ale špatný plán
- velký majetek, ale slabou ochranu
- dobré úmysly, ale pozdě řešené nástupnictví
- a také investory, kteří si spletli marketing s kvalitou.
Tohle žádný srovnávač nenahradí. V dobrém poradenství nejde jen o informace. Těch je dnes nadbytek. Jde o úsudek. A úsudek vzniká kombinací odbornosti, odpovědnosti, praxe, charakteru a počtu reálně vyřešených situací.
Budoucnost poradenství podle mě nebude patřit těm, kteří se nejhlasitěji chlubí produktem. Bude patřit těm, kteří dokážou klientovi pomoci udělat správné rozhodnutí v konkrétní životní situaci.
Protože v online světě může radit každý – i ten, kdo má nulovou odbornost, ale maximum sebevědomí…. Ale odpovědné poradenství o majetku začíná až tam, kde někdo dokáže nést váhu doporučení společně s klientem.

Daně vs. investice: Největší „neviditelný náklad“, který rozhoduje o výsledkuV investicích se často řeší výnosy, strateg...
29/04/2026

Daně vs. investice: Největší „neviditelný náklad“, který rozhoduje o výsledku

V investicích se často řeší výnosy, strategie nebo výběr konkrétních nástrojů.
Z mé zkušenosti je ale jeden faktor dlouhodobě podceňovaný – daňový rámec. A právě ten ve finále často rozhoduje o tom, kolik investor skutečně vydělá.

1) Evropa není jeden trh. Je to 27 různých realit. Na papíře se může zdát, že investujete „globálně“. Ve skutečnosti ale vždy investujete v konkrétním daňovém prostředí.

Například:
Česká republika - časový test → zisky z investic mohou být při splnění podmínek zcela osvobozené od daně (0 %).
Německo - kapitálové výnosy cca 25 % + přirážky (efektivně 26–28 %).
Vyspělý EU trh běžně 30 – 40 %+ zdanění kapitálových výnosů.
Průměr v Evropě je kolem 18–20 %, ale rozdíly mezi státy jsou zásadní.

2) To nejdůležitější: stát daní výsledek, ne příběh.
Investice může být stejná: stejný fond, stejná strategie, stejný výnos, ale čistý výsledek po zdanění je diametrálně odlišný.
Důvod je jednoduchý: většina států daní kapitálové výnosy průběžně
často bez časového testu a bez ohledu na investiční horizont

3) USA: jiný svět, jiná logika
Americký systém přináší další vrstvu: dlouhodobé zisky: cca 0–20 % podle příjmu, dodatečné daně (např. 3,8 % pro vyšší příjmy). Ale klíčová věc, kterou mnoho investorů podceňuje = zdanění při převodu majetku (estate tax) může dosahovat až 40 % (u vyšších objemů majetku).

4) Co z toho plyne (praxe, ne teorie)
Z pohledu správy majetku existují 3 zásadní principy:
a) Lokalita je stejně důležitá jako strategie = Investice není jen o tom do čeho, ale kde a jak ji držíte.
b) Daň = největší „skrytý náklad“ = poplatky řeší každý, daně řeší málokdo a přitom mají často větší dopad než výběr fondu

3. Struktura rozhoduje více než produkt
Nejde o fond, banku nebo konkrétní nástroj. Jde o strukturu držení, jurisdikci a časový horizont.

5) Realita u bonitních klientů
U HNWI klientů se dnes běžně řeší kombinace více jurisdikcí, strukturování majetku (holdingy, fondy) a plánování mezigeneračního převodu.
A velmi často platí, že největší přidaná hodnota nevzniká ve výnosu, ale v optimalizaci daní a struktury.

Závěr
Investování dnes není jen o výnosech. Je to kombinace strategie, struktury a daňového prostředí.
Kdo řeší jen výnos, vidí polovinu reality.
Kdo řeší strukturu a daně, řídí výsledek.

Moje zkušenost
V praxi opakovaně vidím, že dva investoři se stejnou strategií mohou mít po 10 letech zcela odlišný výsledek. Ne kvůli trhu. Ale kvůli tomu, jak měli nastavené daně a strukturu.

Výnos 8 - 10 % ročně za dluhopis zní skvěle..........Dokud si investor nepoloží otázku, proč mu někdo nabízí právě tolik...
07/04/2026

Výnos 8 - 10 % ročně za dluhopis zní skvěle..........Dokud si investor nepoloží otázku, proč mu někdo nabízí právě tolik. Vysoký výnos totiž ještě neznamená dobrou investici. Velmi často je to jen elegantně zabalené vysoké riziko.

V letošním roce mi už několik klientů přeposlalo e-maily s dotazem: „Dostal jsem nabídku na dluhopis s výnosem 8 –10 %, co si o tom myslíte?“ A pokaždé si říkám totéž – je dobře, že se ptají dřív, než odešlou peníze. Právě v tom je obrovská hodnota vztahu se správcem majetku. Klient vidí výnos, správce musí vidět hlavně riziko.

High-yield dluhopisy nejsou automaticky špatné. Je ale potřeba jim rozumět. Vyšší výnos není bonus navíc, ale cena za vyšší riziko. Pokud někdo nabízí úrok výrazně nad trhem, obvykle to znamená, že si investor bere i větší pravděpodobnost, že se něco nepovede. A to je moment, který bývá často podceňovaný.

Z praxe mohu říci, že jsem v minulosti klientům pomohl neinvestovat desítky milionů korun do dluhopisů, které později skončily velmi špatně, někdy až krachem emitenta. A právě tehdy si člověk uvědomí, že ve správě majetku nejde jen o to něco koupit. Jde o to umět včas říct i ne. Každý investor by si měl u podobné nabídky položit pár jednoduchých otázek:
1) Kdo si ode mě půjčuje peníze?
2) Proč si nepůjčí levněji jinde?
3) Z čeho bude dluh splácet?
4) A co se stane, když se projekt zpozdí nebo trh ochladne?

Častým problémem bývá i to, že některé firmy splácejí staré dluhy novými emisemi. Dokud to funguje, vše vypadá dobře. Jakmile ne, nastává problém.
Další věcí je likvidita. U řady těchto dluhopisů neexistuje reálný trh, kde by bylo možné investici snadno prodat. Investor tak zůstává „uzamčený“ až do splatnosti.
Na high-yield dluhopisech je zrádné i to, jak působí psychologicky. Výnos 8 % zní atraktivně. Ale proti němu nestojí nulové riziko – stojí proti němu možnost výrazné ztráty, v krajním případě i celé investice. Proto říkám: vysoký výnos není příležitost, ale informace o riziku.
Nejlepší obrana je přitom jednoduchá – každou podobnou nabídku konzultovat se svým správcem majetku. Klient má právo dostávat příležitosti, ale měl by mít vedle sebe někoho, kdo je umí posoudit v souvislostech.
High-yield dluhopisy mohou mít v portfoliu své místo, ale jen omezeně a po důkladné analýze. Nikdy by neměly být kupovány jen proto, že „nesou víc“. Ve správě majetku totiž nejde jen o výnos. Jde o to neudělat chybu, která může stát zbytečně miliony.

hashtag hashtag hashtag hashtag hashtag hashtag hashtag hashtag hashtag hashtag hashtag
hashtag hashtag hashtag hashtag hashtag hashtag
hashtag hashtag hashtag hashtag

Finanční poradenství v roce 2026: rozdíl mezi distribucí a skutečnou správou majetku.Finanční trh dnes působí profesioná...
06/04/2026

Finanční poradenství v roce 2026: rozdíl mezi distribucí a skutečnou správou majetku.

Finanční trh dnes působí profesionálněji než kdy dříve. Široká nabídka, reprezentativní prostředí, silné značky, kultivovaná komunikace. Přesto je dobré pojmenovat jednu zásadní věc. Ne všechno, co je prezentováno jako poradenství, je skutečně poradenstvím v pravém slova smyslu.
Pokud je poradce součástí jedné banky nebo jedné pojišťovny, přirozeně se pohybuje v rámci její nabídky, jejích priorit a jejích obchodních cílů. To nemusí znamenat nekvalitu. Znamená to ale, že klient nedostává pohled na trh jako celek, ale jen malou část možného. A právě zde vzniká rozdíl, který je pro bonitního klienta zásadní.

Privátní bankéř může být velmi profesionální a důvěryhodný. Přesto zůstává zaměstnancem konkrétní banky a logicky hájí zájmy svého domu. Stejně tak poradce vázaný na jednu pojišťovnu nebo úzkou produktovou platformu nemůže plně reprezentovat nejlepší možné řešení napříč trhem, protože jeho možnosti jsou předem omezené a dané. Má s nimi spojenou svou výplatu a svůj bonus za splnění plánu prodeje.

Skutečná správa majetku začíná až ve chvíli, kdy se klient nestává příjemcem nabídky jedné instituce, ale stává se středem celého rozhodování.
A právě zde vidím zásadní význam práce poradce naší společnosti. Poradce Swiss Life Select je typickým příkladem poradce, který stojí na straně klienta, protože není omezen úzkým zájmem jedné banky, jedné pojišťovny ani jednoho produktového katalogu. Jeho odměna je u všech produktových řad stejná bez rozdílu. Má prostor dívat se na klientův majetek v širších souvislostech a hledat řešení podle jeho cílů, nikoliv podle interních priorit instituce.

Movitý klient dnes neřeší jen výnos. Řeší strukturu majetku, ochranu rodiny, mezigenerační předání, právní a daňové souvislosti i dlouhodobou kontinuitu. V takovém světě nestačí produktová znalost. Je třeba rozumět širšímu obrazu. Právě proto stojí poradce vždy na straně klienta. Jeho role nezačíná u otázky, co lze nabídnout, ale u otázky, co je skutečně správné doporučit. A právě v tom spočívá skutečná hodnota moderního poradenství.

Ne v tom, co má instituce připraveno k nabídce. Ale v tom, kdo je schopen nést odpovědnost za doporučení v nejlepším zájmu klienta.
Buď nabízíte produkty.
Nebo skutečně spravujete majetek.

Adresa

Hvězdova 1716
Praha
14078

Telefon

+420739186872

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Igor Duda zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Igor Duda:

Odkazy

Sdílet