Historické cenné papíry - akcie, podílové listy, dluhopisy

Historické cenné papíry - akcie, podílové listy, dluhopisy Kontaktní informace, mapa a trasa, kontaktní formulář, otevírací doba, služby, hodnocení, fotky, videa a oznámení od Historické cenné papíry - akcie, podílové listy, dluhopisy, Praha 2.

Historické cenné papíry - akcie, podílové listy, dluhopisy, šeky, cestovní šeky, pokladniční poukázky - online katalog, sbírání, historie, Historische Wertpapiere, Scripophily (Stocks & Bonds). Na těchto stránkách se chci věnovat a propagovat sbírání historických cenných papírů, tedy akcií, podílových listů, dluhopisů, šeků, atd., vydaných na našem území od prvopočátků až do rozdělení ČSFR.

Enoch Bloch a synovéDruhou brněnskou firmou vyrábějící kožené zboží byla E. Bloch a synové akc. spol. (E. Bloch & Söhne ...
26/04/2026

Enoch Bloch a synové

Druhou brněnskou firmou vyrábějící kožené zboží byla E. Bloch a synové akc. spol. (E. Bloch & Söhne A.-G.), původně obchodní společnost a až v roce 1928 přeměněna na akciovou společnost.

Akcie z I. emise, vydaná dne 15.5.1928 v nominální hodnotě 200 Kč:

https://www.securityprinting.org/akcie/obory/220/12200_019-enoch-bloch-a-synove-brnenske-spodkove-kozeluzny.htm

V roce 1863 založil Enoch Bloch veřejnou obchodní společnost pod názvem E. Bloch et Söhne, se sídlem v Brně a zabývající se výrobou koženého zboží a výstroje pro armádu.
V roce 1872 zaveden v továrně parní pohon a v roce 1874 se firma stala členem tzv. Schmidtova konsorcia, pověřeného dodávkami pro c. a k. armádu.
Roční produkce se pohybovala cca 12 000 - 15 000 ks podešví, 8 000 - 10 000 ks svršků a 10 000 - 15 000 ks vojenských toren (tornistra).
V roce 1880 firma získala od místodržitelství výsady na používání císařského orla na výrobky. Ve stejném roce získána větší zakázka na vojenskou obuv pro ruskou armádu.
Před první světovou válkou firma zaměstnávala cca 350 dělníků a v závodech využívala k pohonu parní stroj a elektromotor o celkové výkonu 150 HP. Export výrobků postupně rozšiřovala do Itálie a Orientu.

Dne 2.5.1928 byla založena rodinná akciová společnost s názvem E. Bloch a synové akc. spol. (E. Bloch & Söhne A.-G.), která vznikla přeměnou původní stejnojmenné obchodní firmy.
Akciový kapitál ustanoven ve výši 1 800 000 Kč a rozdělen na 9 000 kusů akcií v nominální hodnotě 200 Kč.
Společnost se soustřeďuje na výrobu polotovarů a hotových výrobků pro kožedělný průmysl. Převážně ušní pro podrážky a podešve, výstroje pro armádu a různých strojních řemenů a řemenic pro transmise.
Na valné hromadě ze 4.6.1930 usneseno zvýšit akciový kapitál na 5 000 000 Kč, emisí 16 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, které nabídnuty akcionářům k odběru.
Za obchodní rok 1930 vykázán zisk ve výši 8 257 Kč, který převeden do dalšího období. Zároveň schválena stabilizační bilance k 1.1.1931 vykazující přebytek z nahodnocení ve výši 4 500 000 Kč. Přebytek uložen do stabilizačního fondu.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byla společnost arizována a v roce 1939 přešla většina akcií E. Bloch a Synové do vlastnictví firmy BAŤA a. s. ve Zlíně.
Společnost byla nucena změnit název na Brněnské spodkové koželužny, a. s. (Brünner Sohlenlederfabriken A.-G.)
Na valné hromadě z 11.11.1941 rozhodnuto zvýšit akciový kapitál na 7 500 000 K nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií z 200 K na 300 K.
Po osvobození v roce 1945 dosazena do společnosti národní správa a majetková podstata znárodněna s účinností od 27.10.1945. Původní akciová společnost poslána do likvidace.
Brněnské závody začleněny s účinností od 1.1.1946 pod národní podnik Svit, n. p.

Zdroj informací:
Finanční ročenka Compass: 1914, 1930, 1932, 1940 a 1944.
Průmyslová ročenka Compass: 1925/26.
Vyhláška ministra průmyslu č. 919/1946 Ú. l. I ze 27.12.1945 o znárodnění podniku v průmyslu kožedělném.
Vyhláška ministra průmyslu č. 927/1946 Ú. l. I ze 7.3.1946 o zřízení národních podniků kožedělných a gumárenských.
Web: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=17710&q=bloch
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=17713
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=26176
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=26221

Výpis emisí akcií:
I. emise 1928; 1 800 000 Kč, 9 000 ks po 200 Kč
II. emise 1930; 3 200 000 Kč, 16 000 ks (25 000 ks) po 200 Kč
III. emise 1941; 2 500 000 K (7 500 000 K), 0 ks (25 000 ks) po 200 K (nakolkování akcií z 200 K na 300 K)

Továrna na kůže Vojtěch LasekerDalší zajímavou novinkou je akcie Brněnské továrny na kůže akc. spol., dříve Vojtěch Lase...
19/04/2026

Továrna na kůže Vojtěch Laseker

Další zajímavou novinkou je akcie Brněnské továrny na kůže akc. spol., dříve Vojtěch Laseker (Brünner Lederfabriks-A.-G., vormals Adalbert Laseker) v nominální hodnotě 500 Kč (od roku 1941 zvýšeno na 1 000 K). Vydaná v Brně, dne 1.11.1921.

https://www.securityprinting.org/akcie/obory/220/12200_018-brnenska-tovarna-na-kuze-vojtech-laseker-brno.htm

Společnost byla založena v roce 1873 se sídlem v Brně a s akciovým kapitálem 200 000 Zlatých, rozděleným na 200 kusů plně splacených akcií v nominální hodnotě 1 000 Zl.
Společnost se soustředila na zpracování buvolí a hovězí kůže a vepřovice a na výrobu kruponů, podrážek a podešví, různých řemenů, opasků a obojků a ostatních výrobků z kůže.
V bilanci za rok 1880 vykázala ztrátu ve výši 17 667 Zl., která byla převedena do dalšího období a později uhrazena bez nutnosti snížit akciový kapitál.
V roce 1909 provedeno další zvýšení akciového kapitálu na 600 000 K, emisí 200 ks nových akcií v nominální hodnotě 2 000 K.
Před první světovou válkou společnost zaměstnávala cca 100 dělníků a v továrně využívala k pohonu parní stroj o výkonu 150 HP. Své výrobky exportovala především do Turecka, Egypta a na Balkán.
Na valné hromadě z 27.5.1920 pověřena správní rada zvýšit akciový kapitál až na 2 000 000 Kč. Na základě tohoto rozhodnutí zvýšen v květnu 1921 akciový kapitál na 1 200 000 Kč, emisí 1 200 ks nových akcií v nominální hodnotě 500 Kč, které nabídnuty akcionářům k odběru za kurz po 1 150 Kč.
Zároveň při této příležitosti vyměněny staré akcie v poměru 1:4. Za jednu starou akcii v nom. hodnotě 2 000 Kč vydány 4 nové akcie v nom. hodnotě 500 Kč.
Na valné hromadě z 27.6.1932 rozhodnuto snížit akciový kapitál na 1 020 000 Kč stažením 360 ks akcií v nominální hodnotě 500 Kč.
V druhé polovině 30. let se společnosti dařilo a zaznamenala výrazný nárůst tržeb.
Na valné hromadě z 6.5.1941 usneseno zvýšit akciový kapitál na 2 040 000 K nakolkováním (zvýšení nominální hodnoty) akcií z 500 K na 1 000 K s účinností od 1.1.1941. Zvýšení provedeno na vrub fondu přecenění majetku.
Po osvobození v roce 1945 dosazena do společnosti národní správa a majetková podstata znárodněna s účinností od 1.1.1948. Původní akciová společnost poslána do likvidace.
Brněnská továrna, spolu s dalšími firmami, začleněna s účinností od 1.1.1948 pod národní podnik DEKVA, továrny na usně a obuv, n. p.

Zdroj informací:
Finanční ročenka Compass: 1914 (V. svazek), 1921, 1932, 1934, 1940 a 1944.
Vyhláška ministra průmyslu č. 1256/1948 Ú. l. I ze 27.6.1948 o znárodnění některých dalších průmyslových podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků.
Vyhláška ministra průmyslu č. 1418/1948 Ú. l. I z 29.6.1948 o začlenění znárodněných podniků do DEKVY, továren na usně a obuv, národního podniku.
Web: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=32234

Novorolská porcelánka BohemiaPoměrně vzácná akcie továrny na porcelán BOHEMIA keramické závody akc. spol. (BOHEMIA Keram...
12/04/2026

Novorolská porcelánka Bohemia

Poměrně vzácná akcie továrny na porcelán BOHEMIA keramické závody akc. spol. (BOHEMIA Keramische Werke A.-G.) v nominální hodnotě 1 000 RM. Vydána v Nové Roli u Karlových Varů, v lednu 1941.

https://www.securityprinting.org/akcie/obory/150/11500_023-bohemia-keramische-werke-neurohlau.htm

Společnost byla založena dne 25.7.1921, se sídlem v Karlových Varech a přeměnou od roku 1919 stávající firmy Bohemia, Karlsbader Keramische Werke, Ges. m. b. H. na akciovou společnost s akciovým kapitálem 10 000 000 Kč, rozděleným na 50 000 ks akcií v nominální hodnotě 200 Kč.
Společnost provozovala továrnu na porcelán v Nové Roli, zaměstnávala cca 600 dělníků a využívala k pohonu elektromotor o celkovém výkonu 300 HP. Soustředila se především na výrobu porcelánových jídelních servisů, kávových a čajových servisů a ostatního užitkového nádobí. Později rozšířena výroba o hotelové porcelánové nádobí.
Vzhledem k všeobecné poválečné situaci, slábnoucí poptávce po porcelánu a v neposlední řadě významného měnového vzestupu kurzu Kč se společnost ocitla ve finanční ztrátě a musela být sanována.
Z tohoto důvodu rozhodla valná hromada z 30.4.1923 snížit akciový kapitál na 500 000 Kč složením akcií v poměru 20:1 (20 starých akcií vyměněno za 1 novou akcii v nom. hodnotě 200 Kč). Zároveň za součinnosti České banky Union a bankovního domu Petschek a spol. zvýšen akciový kapitál na 6 000 000 Kč emisí 27 500 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, které nabídnuty v červnu 1923 akcionářům k odběru v poměru 1:11 za kurz po 215 Kč.
Do vedení společnosti byl zvolen Dr. Philipp Rosenthal, majitel továrny na porcelán v německém Selbu a byla provedena celková modernizace závodu a racionalizace výroby.
V druhé polovině 20. let probíhal rozvoj společnosti podle plánu a bylo dosaženo významného nárůstu tržeb a to především díky předchozím technickým vylepšením.
Začátkem 30. let, vzhledem k nastalé všeobecné hospodářské a odbytové krizi, se problémy s prodejem porcelánu postupně zhoršovaly, což vedlo k dalšímu poklesu cen, snížení výroby a propouštění zaměstnanců. Objem prodeje sice zůstal poměrně stabilní, ale hodnota nedosáhla úrovně z předešlých let. Stále pokračovaly práce na systematickém zlepšování provozu.
V roce 1933 došlo k dalšímu poklesu tržeb a následnému poklesu cen zásob. Po odpovídajícím odpisu zásob vykazovala rozvaha za rok 1933 ztrátu ve výši 4 029 895 Kč. Proto valná hromada z 28.6.1934 rozhodla pokrýt tuto ztrátu snížením akciového kapitálu na 2 000 000 Kč složením akcií v poměru 3:1.
Začátkem roku 1934 se Bohemia stala členem kartelové prodejny Porcella, evidenční kontrolní a inkasní kancelář, spol. s r. o. v Karlových Varech. Kartelová úmluva se týkala úpravy odbytu, obchodních podmínek a cen porcelánového nádobí všeho druhu, porcelánových luxusních předmětů, zvláště sošek a lékárenského zboží.
V polovině 30. zřídila vlastní filiálku v Bratislavě.
I po provedené sanaci Bohemia vykázala za rok 1936 opět ztráty. Z tohoto důvodu rozhodla valná hromada z 24.6.1937 snížit akciový kapitál na 1 000 000 Kč stažením 5 000 ks akcií. Zároveň rozhodnuto zvýšit akciový kapitál na 4 000 000 Kč emisí 15 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, které mají být nabídnuty akcionářům k odběru za kurz po 200 Kč. Zvýšení akciového kapitálu nakonec neprovedeno a bylo zrušeno valnou hromadou z 30.8.1940.
Po zabrání Sudet v říjnu 1938 se společnost s továrnou ocitla na zabraném území Německou říší a musela upravit svou organizaci podle německého práva.
Na valné hromadě v říjnu 1940 schválena východisková bilance v říšských markách s účinností od 1.11.1940. Nově je vlastní kapitál ustanoven ve výši 550 000 RM a rozdělen na zákonný rezervní fond ve výši 50 000 RM a akciový kapitál 500 000 RM, který je dále rozdělen na 500 ks akcií v nominální hodnotě 1 000 RM. Staré akcie vyměněny v poměru 10:1. Akcie, které nebyly do 31.8.1941 vyměněny, byly prohlášeny za neplatné.
Díky kvalitním výrobkům měla o Bohemii velký zájem německá armáda a následně ji převzala firma Porzellan-Manufaktur Allach-München Ges. m. b. H., spadající přímo pod Ochranný oddíl (Schutzstaffel SS). Většina akcií Bohemie postupně přešla do likvidujícího bankovního domu Petschek a spol., který původně vlastnil cca 50% a následně byly odprodány pod cenou firmě Porzellan-Manufaktur Allach. Do správní rady byl zvolen nacistický důstojník Oswald Pohl (podepsán na akciích; Od dubna 1942 SS-Obergruppenführer a generál Waffen-SS) a výroba se zaměřila na produkci jídelního a dekoračního porcelánu pro armádu.
Pro nedostatek pracovních sil byl koncem roku 1942 na továrních pozemcích zřízen pobočný koncentrační tábor a porcelánka v Nové Roli začala využívat otrockou práci vězňů. Počet vězňů, převážně žen, se postupně navyšoval z cca 270 až na 700.
Koncem války se výroba v Bohemii rozšířila o elektrosoučástky do letadel.
Po osvobození v roce 1945 dosazena do společnosti národní správa a majetková podstata znárodněna koncem roku 1945. Původní akciová společnost poslána do likvidace.
Továrna v Nové Roli, včetně dalších několika továren v okolí, začleněny s účinností od 1.1.1946 pod národní podnik Bohemia, továrny na český porcelán, n. p.

Zdroj informací:
J. Kašpar: Československé kartely: 1934.
Finanční ročenka Compass: 1924, 1927, 1930, 1932, 1934, 1935, 1937, 1939 a 1944 (vydání pro Sudety).
Průmyslová ročenka Compass: 1925/26.
Vyhláška ministra průmyslu č. 406/1946 Ú. l. I z 27.12.1945 o znárodnění podniku v průmyslu keramickém.
Vyhláška ministra průmyslu č. 1005/1946 Ú. l. I z 7.3.1946 o zřízení národních podniků průmyslu stavebních hmot a keramiky.
Muzeum cenných papírů - Věstník, ročník V., číslo 10, 31.10.1912.
Web: https://de.wikipedia.org/wiki/Oswald_Pohl
https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Nov%C3%A1_Role
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%A1_Role

Výpis emisí akcií:
I. emise 1921; 10 000 000 Kč, 50 000 ks po 200 Kč
1923; - 9 500 000 Kč (500 000 Kč), - 47 500 ks (2 500 ks) po 200 Kč (sloučení akcií v poměru 20:1)
II. emise 1923; 5 500 000 Kč (6 000 000 Kč), 27 500 ks (30 000 ks) po 200 Kč
1934; - 4 000 000 Kč (2 000 000 Kč), - 20 000 ks (10 000 ks) po 200 Kč (sloučení akcií v poměru 3:1)
1936; - 1 000 000 Kč (1 000 000 Kč), - 5 000 ks (5 000 ks) po 200 Kč (staženo 50% akcií)
III. emise 1940 (1941); 500 000 RM, 500 ks po 1 000 RM

EPIAG Karlovy VaryDoplněna akcie firmy EPIAG, první akc. spol. pro průmysl porculánový v Čechách (EPIAG, Erste Böhmische...
05/04/2026

EPIAG Karlovy Vary

Doplněna akcie firmy EPIAG, první akc. spol. pro průmysl porculánový v Čechách (EPIAG, Erste Böhmische Porzellanindustrie A.-G.) v základní nominální hodnotě 200 Kč, vydaná v Karlových Varech, dne 1.6.1924.

Akcie 1x 200 Kč, 1924:
https://www.securityprinting.org/akcie/obory/150/11500_022-epiag-prvni-akciova-spolecnost-pro-prumysl-porculanovy.htm

Hromadná akcie 10x 200 Kč, 1924:
https://www.securityprinting.org/akcie/obory/150/11500_007-epiag-prvni-akciova-spolecnost-pro-prumysl-porculanovy.htm

Společnost byla založena dne 30.4.1918, se sídlem v Karlových Varech a pod názvem Oepiag Porzellanindustrie A.-G. (Oesterreichische Porzellan Industrie A.-G.) Vznikla za součinnosti karlovarské filiálky vídeňské Internationale Handelsbank a převzala továrny na porcelán v Lokti a Dalovicích a plavírnu v Dalovicích (dříve Pröscholdt & Co.), továrnu a plavírnu v Březové (dříve Fischer & Mieg), továrnu a hliněné lomy ve Staré Roli (dříve Oskar & Edgar Gutherz), dolovací práva a dolovací zařízení kaolinového dolu v Karlových Varech (dříve Camil Schwalb & Co., Ges. m. b. H.), hliněné doly v Jimlíkově, Břešťanech, Otovicích-Sedleci u Karlových Varů a jiná významná ložiska hliněná, křemenová a lupková.
Akciový kapitál ustanoven ve výši 10 000 000 Korun a rozdělen na 50 000 ks akcií v nominální hodnotě 200 K.
Na na základě usnesení mimořádné valné hromady z 1.6.1918 zvýšen akciový kapitál na 15 000 000 K, emisí 25 000 ks akcií v nominální hodnotě 200 K. Nové akcie přenechány konsorciu pod vedením Internationale Handelsbank, které je následně nabídlo akcionářům k odběru za kurz po 350 K.
V roce 1919 zakoupeny šamotárny a továrny na hliněné a kamenné zboží v Libkovicích v Krušných Horách, z tohoto důvodu, jakož i ke krytí rozsáhlých investic, usneseno na valných hromadách ze 7.6.1919 a 30.6.1920 zvýšení akciového kapitálu na 30 000 000 Kč. Zvýšení provedeno v červnu 1921 a z nově emitovaných 75 000 ks akcií v nominální hodnotě 200 Kč nabídnuto 37 500 ks akcionářům k odběru v poměru 2:1 za kurz po 450 Kč a zbytek přenechán České průmyslové bance a Anglo-Československé bance.
Od 30.6.1920 změněn název společnosti na: EPIAG, první akciová společnost pro průmysl porculánový v Čechách (EPIAG, Erste Böhmische Porzellanindustrie A.-G.)
V roce 1921 provedeny větší investice, hlavně v závodech v Lokti a Březové a dokončena stavba nové plavírny kaolinu.
Na valné hromadě z 3.7.1922 usneseno za účelem přikoupení továrny na porcelán v Doubí u Karlových Varů (Menzl & Co.) a provedení větších investic, zvýšení akciového kapitálu na 60 000 000 Kč, které však již nebylo provedeno.
V roce 1922 uzavřela společnost s firmou Sedlecké kaolinové závody, akc. spol. (Zettlitzer Kaolinwerke-A.-G.) v Karlových Varech dohodu o zužitkování kaolinových a hliněných ložisek s dolovacím zařízením a plavírnami, v důsledku které část těchto závodů jmenované firmě prodala a část pronajala.
Vlivem náhlého měnového vzestupu kurzu Kč utrpěla společnost v roce 1922 těžké ztráty u svých odběratelů jak v centrále, tak i v letech 1920 a 1921 zřízených prodejních společnostech v Miláně a Curychu. Následující prudký pokles cen zásob, nemožnost soutěže se zahraničními firmami a konečně fakt, že majorita akcií Epiagu přešla počátkem roku 1923 do vlastnictví Bohemie, československé zahraniční banky v Praze, přivodily společnosti další ztráty. Sanace společnosti provedena za účasti Anglo-Československé banky.
Dle usnesení valné hromady z 24.1.1924 kryta v bilanci za rok 1922 vykázaná ztráta ve výši 30 950 926 Kč odpisem 16 950 876 Kč z účtu rezervních fondů a redukcí akciového kapitálu na 15 000 000 Kč odkolkováním (snížení nominální hodnoty) akcií z 200 Kč na 100 Kč, současně provedeno složením dvou starých akcií po 100 Kč v jednu novou po 200 Kč. Zároveň usneseno nové zvýšení akciového kapitálu na 35 000 000 Kč vydáním 100 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, z nichž 75 000 kusů nabídnuto akcionářům k odběru v poměru 1:1 za kurz po 200 Kč a zbytku použito k splnění ve spojení s převzetím továrny na porcelán v Doubí stávajících závazků.
V roce 1923 utrpěla společnost další ztráty na zásobách a účastí, které po odepsání rezervních fondů ve výši 999 950 Kč a 2 713 369 Kč, o které v předešlých letech odepsáno více na závodních zařízeních, vykázány částkou 3 468 874 Kč (vzhledem k tomu, že daňové předpisy za dřívější léta nedosáhly výše k tomuto účelu rezervovaných položek, byly usnesením valné hromady z 27.11.1926 reasumovány bilance za léta 1923 a 1924; odpisem částky 2 750 000 Kč na účtě věřitelů a částky 250 000 Kč na účtě daňové rezervy v roce 1923 snížena ztráta v roce 1923 na 468 874 Kč a ztráta z roku 1924 na 329 754 Kč) a převedeny na nový účet.
Na mimořádné valné hromadě z 18.1.1923 rozhodnuto o přeložení sídla společnosti do Prahy (pravděpodobně nakonec neprovedeno).
V březnu 1923 byl závod v Březové poškozen požárem, následně zrekonstruován a zmodernizován.
V letech 1924 a 1925 prováděna technická (docíleno větších úspor uhlí při lepším využití pecí a zvětšení jejich kapacity) a komerční reorganizace podniku, která skončena s dobrým výsledkem v roce 1926.
Společnost, která docílila dobrých výsledků jak technických, tak obchodních, použila svých výtěžků v letech 1924/27 k úhradě ztrátového salda, resp. k posílení rezerv a může být definitivně pokládána za sanovanou.
V roce 1924 přešla do vlastnictví společnosti továrna v Doubí, o kterou se dosud vedl spor.
V polovině 20. let zaměstnávala společnost ve svých závodech cca 2 000 dělníků.
V roce 1927 navázal Epiag bližší styky a firmou Unií porculánu spojenými továrnami na porculán akc. spol. v Karlových Varech. Za účelem úspornějšího provozu mají být obě společnosti podřízeny vedení firmy Epiag za současného aktivování jednotné prodejní organizace.
Ve spojení s Anglo-Československou bankou v Praze, Bratří Benediktové akc. spol. v Karlových Varech a Thunovou továrnou na porcelán v Klášterci, sjednala společnost v roce 1929 s bankovním domem Liebieg & Co. ve Vídni jako hlavním akcionářem Oberösterreichische Porzellanindustrie A. G. ve Welsu rozhodující účast a rekonstrukci tohoto podniku, jehož technické vedení jí bylo svěřeno. Účast v roce 1930 odprodána konsorciu, na němž je Epiag též zúčastněn.
Epiag spolupracuje s firmami Spojené továrny na porculán Dvory, dř. Bratří Benediktové, akc. spol. ve Dvorech u Karlových Varů a Unie porculánu, spojené továrny na porculán akc. spol. v Karlových Varech.
Na valné hromadě z 5.9.1931 schválena stabilizační východisková bilance k 1.1.1931, vykazující přebytek z nahodnocení ve výši 5 000 000 Kč. Bylo usneseno uložit tuto částku do stabilizačního fondu.
Dopady celosvětové hospodářské krize počátkem 30. let byly obzvláště patrné v porcelánovém průmyslu, neboť jeho výroba je téměř výhradně závislá na exportu, který byl prakticky zastaven téměř úplným zastavením mezinárodního obchodu. Kromě toho došlo k dalšímu poklesu i domácího prodeje. Tyto abnormální okolnosti vedly k uzavření sledovaného obchodního roku 1931 se značnými ztrátami. V bilanci za rok 1931 bylo celého stabilizačního fondu použito k úhradě vzniklých ztrát.
V roce 1933 usnesena fúze s firmou Spojené továrny na porculán Dvory, dř. Bratří Benediktové, akc. spol. ve Dvorech u Karlových Varů, která nakonec nebyla nikdy provedena.
Epiag je členem kartelové prodejny Keramika spol. s r. o. v Praze. Kartelová úmluva se týká odbytu kameninového zboží, dlaždic a flísen pro Československo, Rakousko, Maďarsko, Polsko a Jugoslávii a je uzavřena do 31.12.1939.
Od poloviny února 1934 je členem kartelové prodejny Porcella, evidenční kontrolní a inkasní kancelář, spol. s r. o. v Karlových Varech a kartelová úmluva se týká úpravy odbytu, obchodních podmínek a cen porcelánového nádobí všeho druhu, porcelánových luxusních předmětů, zvláště sošek a lékárenského zboží.
Vzhledem k nízké domácí spotřebě porcelánu v první polovině 30. let, byly továrny do značné míry závislé na exportu, kde čelily tvrdé konkurenci německých a japonských výrobců. Za těchto okolností byla společnost nucena provést další důkladnou reorganizaci a racionalizaci. Ztráty z předchozích let, stejně jako nutné dodatečné odpisy investic, zásob a účastí, byly kompenzovány snížením akciového kapitálu.
Ke krytí těchto bilančních ztrát z let 1931-1934 v částce 7 550 000 Kč a dalších mimořádných odpisů v částce 9 950 000 Kč schválila valná hromada z 28.2.1936 snížení akciového kapitálu na 17 500 000 Kč odkolkováním akcií ze 200 Kč na 100 Kč a jejich následným složením v poměru 2:1.
Na podzim 1938 se společnost se svými továrnami ocitla na zabraném území Německou říší a musela upravit svou organizaci podle německého práva.
Na základě usnesení mimořádné valné hromady z 28.6.1939 byl původní akciový kapitál 17 500 000 Kč formálně převeden v poměru 1 Kč = 0,12 RM na 2 100 000 RM.
Počátkem 40. let produkce a prodej vyrobeného zboží klesly, ale podíl exportu se zvýšil.
Po osvobození v roce 1945 dosazena do společnosti národní správa a majetková podstata znárodněna s účinností od 27.10.1945. Původní akciová společnost poslána do likvidace.
Majetková podstata, s výjimkou závodu v Libkovicích, začleněna s účinností od 1.1.1946 pod národní podnik První česká továrna na porcelán, n. p.
Závod v Libkovicích začleněn s účinností od 1.1.1946 pod národní podnik Rakovnické keramické závody, n. p.

Zdroj informací:
J. Kašpar: Pražské bursovní papíry: 1926/27.
J. Kašpar: Československé bursovní papíry: 1927/28, 1929/30, 1930/31, 1931/32, 1933/34, 1936/37.
J. Kašpar: Československé kartely: 1934.
Finanční ročenka Compass: 1921, 1924, 1930, 1934, 1935, 1937, 1939 a 1944 (vydání pro Sudety).
Průmyslová ročenka Compass: 1925/26.
Vyhláška ministra průmyslu č. 415/1946 Ú. l. I z 27.12.1945 o znárodnění podniku v průmyslu keramickém.
Vyhláška ministra průmyslu č. 1003/1946 Ú. l. I ze 7.3.1946 o zřízení národních podniků průmyslu stavebních hmot a keramiky.
Vyhláška ministra průmyslu č. 1010/1946 Ú. l. I ze 7.3.1946 o zřízení národních podniků průmyslu stavebních hmot a keramiky.

Výpis emisí akcií:
I. emise 1918; 10 000 000 K, 50 000 ks po 200 K
II. emise 1918; 5 000 000 K (15 000 000 K), 25 000 ks (75 000 ks) po 200 K
III. emise 1921; 15 000 000 Kč (30 000 000 Kč), 75 000 ks (150 000 ks) po 200 Kč
1924; - 15 000 000 Kč (15 000 000 Kč), - 75 000 ks (75 000 ks) po 200 Kč (odkolkování akcií z 200 Kč na 100 Kč a jejich sloučení v poměru 2:1)
IV. emise 1924; 20 000 000 Kč (35 000 000 Kč), 100 000 ks (175 000 ks) po 200 Kč
1936; - 17 500 000 Kč (17 500 000 Kč), - 87 500 ks (87 500 ks) po 200 Kč (odkolkování akcií z 200 Kč na 100 Kč a jejich sloučení v poměru 2:1)
1939: Přepočet akciového kap. na RM, 1 Kč = 0,12 RM
Nově je akciový kap. 2 100 000 RM (87 500 ks po 24 RM)

Višňovské textilní závodyAkcie Weigsdorfských textilních závodů akc. spol. (Weigsdorfer Textilwerke A.-G.) v nominální h...
29/03/2026

Višňovské textilní závody

Akcie Weigsdorfských textilních závodů akc. spol. (Weigsdorfer Textilwerke A.-G.) v nominální hodnotě 1 000 RM, vydaná ve Višňové u Frýdlantu, dne 1.12.1940.

https://www.securityprinting.org/akcie/obory/300/13000_070-weigsdorfer-textilwerke-weigsdorfske-textilni-zavody.htm

Společnost byla založena dne 10.6.1925, se sídlem ve Višňové (Weigsdorf) u Frýdlantu a vznikla přeměnou od roku 1910 stávající firmy Weigsdorfer Juteindustrie Ges. m. b. H. na akciovou společnost s názvem Weigsdorfské textilní závody akc. spol. (Weigsdorfer Textilwerke A.-G.)
Akciový kapitál ustanoven ve výši 2 340 000 Kč a rozdělen na 11 700 kusů akcií v nominální hodnotě 200 Kč (podle stanov byly akcie vydány ve dvou nominálních hodnotách: 200 Kč a 5 000 Kč (25x 200 Kč)).
Společnost provozuje vlastní přádelnu, tkalcovnu a úpravnu textilií. Soustředí se na výrobu jutových přízí, vlasových a speciálních přízí z juty, lnu a konopí, převážně se zaměřením pro kobercový a nábytkářský průmysl. Vyrábí různé jutové, lněné a konopné tkaniny (pro balící účely, pytlovinu, deky, plachty, včetně nepromokavé úpravy, atd.), oděvy a oděvní doplňky. Provozuje centrální kancelář a obchodní zastoupení v Liberci.
Své výrobky vyváží převážně do Německa, Rakouska, Maďarska, Jugoslávie a Rumunska.
V říjnu 1933 se společnost stala členem kartelové prodejny Juta, spol. s r. o. Kartelová úmluva se týkala úpravy výroby, odbytu, obchodních podmínek a cen jutových výrobků.
Začátkem 30. let - vzhledem k všeobecné hospodářské a odbytové krizi - se společnost dostala do finančních ztrát. Za účelem krytí těchto ztrát rozhodla valná hromada z 26.11.1934 snížit akciový kapitál na 234 000 Kč sloučením akcií v poměru 10:1 (za 10 starých akcií po 200 Kč vydána jedna nová akcie v nom. hod. 200 Kč). Zároveň usneseno zvýšit akciový kapitál na 5 000 000 Kč emisí 23 830 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 1:20 za kurz po 200 Kč (+5%).
Za obchodní rok vykázána další ztráta v celkové výši 290 000 Kč, která byla převedena na další rok.
V polovině 30. let rozšířen export výrobků do Holandska, Švýcarska, Bulharska, Belgie, Francie a USA.
V letech 1934 - 1938 dosáhl počet zaměstnanců cca 900.
Po zabrání Sudet v říjnu 1938 se továrna ve Višňové ocitla na německém území a musela upravit svou organizaci podle německého práva.
Na mimořádné valné hromadě z 8.6.1940 schválena východisková bilance v říšských markách, výše akciového kapitálu upravena na 1 000 000 RM a rozdělena na 1 000 ks akcií v nominální hodnotě 1 000 RM.
Po osvobození v roce 1945 dosazena do společnosti národní správa, později majetková podstata znárodněna a původní akciová společnost poslána do likvidace.
Majetková podstata začleněna s platností od 1.1.1946 do národního podniku Juta, továrny juty a konopí, n. p. v Praze.
Majetková účast na kartelové prodejně začleněna s platností od 1.1.1946 do národního podniku Československé textilní závody, n. p. v Praze.

Zdroj informací:
Finanční ročenka Compass: 1926, 1927, 1935, 1937 a 1944 (vydání pro Sudety).
Průmyslová ročenka Compass: 1925/26 a 1935/36.
Stanovy Weigsdorfských textilních závodů akc. spol., Liberec 1925.
Vyhláška ministra průmyslu č. 668/1946 Ú. l. I ze 27.12.1945 o znárodnění podniku v průmyslu textilním.
Vyhláška ministra průmyslu č. 1101/1946 Ú. l. I ze 7.3.1946 o zřízení národních podniků průmyslu textilního a oděvnického.
Vyhláška ministra průmyslu č. 784/1946 Ú. l. I ze 7.3.1946 o zřízení celostátního ústředního orgánu pro průmysl textilní a oděvnický.

Výpis emisí akcií:
I. emise 1925; 2 340 000 Kč, 11 700 ks po 200 Kč
1934; - 2 106 000 Kč (234 000 Kč), - 10 530 ks (1 170 ks) po 200 Kč (sloučení akcií v poměru 10:1)
II. emise 1934; 4 766 000 Kč (5 000 000 Kč), 23 820 ks (25 000 ks) po 200 Kč
III. emise 1940; 1 000 000 RM, 1 000 ks po 1 000 RM (výměna původních akcií)

Moravská vinařskáDoplněn dekorativní podílový list Moravské vinařské obchodní společnosti s ob. r. v nominální hodnotě 5...
22/03/2026

Moravská vinařská

Doplněn dekorativní podílový list Moravské vinařské obchodní společnosti s ob. r. v nominální hodnotě 500 Korun a vydaný v Brně, dne 14.4.1919. II. série (varianta s uvedenou signaturou tiskárny). Podílový list upsal uherskohradišťský stavitel a majitel stavební firmy Julius Kopp.
Mezi sběrateli jsou známé podílové listy z I. série (leden 1918), II. série z roku 1919 ve dvou variantách (se signaturou tiskárny a bez uvedení tiskárny) a III. série z roku 1920.
Samotná společnost byla založena v roce 1918 a kromě obchodu s vínem provozovala vinařství. Svou činnost ukončila v roce 1942 likvidací.

II. série 1919 (varianta s tiskárnou):
https://www.securityprinting.org/akcie/obory/160/11650_005-moravska-vinarska-obchodni-spolecnost-brno.htm

III. série 1920:
https://www.securityprinting.org/akcie/obory/160/11650_001-moravska-vinarska-obchodni-spolecnost-brno.htm

Hodonínské cihelnyDoplněna hromadná akcie Slovenských akciových cihelen v Hodoníně (Slowakische Ziegelfabriken Aktienges...
15/03/2026

Hodonínské cihelny

Doplněna hromadná akcie Slovenských akciových cihelen v Hodoníně (Slowakische Ziegelfabriken Aktiengesellschaft in Göding) v nominální hodnotě 25x 500 Kč (12 500 Kč)

Hromadná akcie na 12 500 Kč:
https://www.securityprinting.org/akcie/obory/250/12500_033-slovenske-akciove-cihelny-hodonin.htm

Akcie na 500 Kč:
https://www.securityprinting.org/akcie/obory/250/12500_027-slovenske-akciove-cihelny-hodonin.htm

Společnost byla založena dne 11.5.1920, se sídlem v Hodoníně a za součinnosti Živnostenské banky převzala k dalšímu provozování československé závody rakouské firmy Wienerberger Ziegelfabriks- und Baugesellschaft ve Vídni, sestávající z továren v Hodoníně (2 závody - Hodonín I. a Hodonín II.), cihelny v Devínské Nové Vsi a Hustopečích a hnědouhelného dolu Vlasta v Ratíškovicích, nejprve v pachtu na dobu deseti let. Na mimořádné valné hromadě z 13.12.1920 usneseno tento majetek zakoupit za účasti Živnostenské banky.
Akciový kapitál ustanoven ve výši 8 000 000 Kč, rozdělený na 16 000 kusů akcií v nominální hodnotě 500 Kč.
Společnost se zaměřila na výrobu plných a dutých cihel, všech druhů střešních tašek, trativodek, stropních desek Hurdis, dlažby Ideal, tvárnic Isolar, různých dlaždic a ostatních výrobků z pálené hlíny.
Na valné hromadě z 28.3.1922 usneseno zvýšit akciový kapitál na 12 000 000 Kč. Na Základě tohoto usnesení emitováno v červnu téhož roku 8 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 500 Kč, které nabídnuty akcionářům k odběru v poměru 2:1 v kurzu po 560 Kč.
V roce 1923 zprovozněna cca 8 km dlouhá úzkokolejná dráha spojující hodonínské cihelny s dolem Vlasta v Ratíškovicích.
V roce 1924 byla zrekonstruována cihelna v Devínské Nové Vsi, čímž zvýšena její kapacita. Zprovozněny doly Blanka a Richard v Ratíškovicích a také v ostatních závodech byly provedeny investice, mající za účel racionalizaci a zdokonalení výroby. Celkem bylo v letech 1921 až 1932 postupně investováno cca 24 000 000 Kč.
V polovině 20. let zaměstnávala společnost cca 1 500 dělníků a roční produkce lignitu z vlastních dolů dosahovala cca 3 000 vagónů.
V důsledku stavební konjunktury v druhé polovině 20. let pracovaly všechny továrny na plný výkon. Provedená technická rekonstrukce a racionalizace měla pozitivní dopad na produkci.
Začátkem 30. let - vzhledem k všeobecné hospodářské a odbytové krizi - nastal pokles stavební činnosti a následně pokles tržeb a prodejních cen. I přesto se společnosti podařilo udržet uspokojivou zaměstnanost ve svých závodech a dosažené výsledky umožnily výplatu dividend.
V této době pravděpodobně odprodána cihelna v Hustopečích (finanční ročenka Compass z roku 1934 již tento závod neuvádí).
Na valné hromadě ze 4.6.1932 schválena stabilizační východisková bilance k 1.1.1931 vykazující přebytek z nahodnocení ve výši 5 000 000 Kč, který byl uložen do stabilizačního fondu. V bilanci k 1.1.1935 použit celý přebytek ke snížení hodnoty závodních zařízení a účastí.
Koncem roku 1933 zahájila společnost přípravné práce na rozšíření svého výrobního programu do oblasti elektrochemie a odpovídajícím způsobem změnila svůj název na: Slovenské akciové cihelny a chemické podniky v Hodoníně (Slowakische Ziegelfabriken und chemische Werke A.-G. Göding).
V roce 1934 zřízena v závodě Hodonín I. výroba peroxidu vodíku a perborátu a v roce 1935 pyrethrových výtažků. V roce 1937 zavedena výroba kamínků do zapalovačů.
V březnu 1934 se společnost stala členem kartelové dohody u Evidenzbureau der Dachziegelwerke v Bratislavě. Dohoda se týkala úpravy výroby, odbytu, obchodních podmínek a cen pálených tašek a byla platná do 31.12.1935.
V průběhu roku 1935 dosáhla krize ve stavebnictví svého vrcholu. V důsledku toho společnost zaznamenala nejnižší tržby za poslední roky. Ceny musely být také dále sníženy. Chemické oddělení si naopak vedlo uspokojivě, prosperovalo a postupně rozšiřovalo své portfólio výrobků v oboru stavební chemie.
V druhé polovině 30. let se začalo projevovat oživení trhu s cihlářskými materiály, které vedlo ke zvýšení zaměstnanosti v továrnách.
V roce 1938 navázána spolupráce se Spolkem pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, který získal větší akciový podíl na hodonínských cihelnách.
Vzhledem k nastalým státoprávním změnám v letech 1938-39 změnila společnost v roce 1940 svůj název na: Akciové cihelny a chemické podniky v Hodoníně (Ziegelfabriken und chemische Werke A.-G. Göding).
V listopadu 1944 byla cihelna v Hodoníně vážně poškozena bombardováním a začátkem roku 1945 vypálena ustupující německou armádou (cihlářská výroba opět zahájena v dubnu 1946).
Po osvobození v roce 1945 dosazena do společnosti národní správa a majetková podstata znárodněna s účinností od 27.10.1945. Původní akciová společnost poslána do likvidace.
Cihelny v Hodoníně začleněny s účinností od 1.1.1946 pod národní podnik Moravskoslezské cihelny, n. p.
Důlní majetek v Ratíškovicích začleněn s účinností od 1.1.1946 pod národní podnik Rosické a jihomoravské uhelné doly, n. p.
Cihelna v Devínské Nové Vsi začleněna s účinností od 1.1.1946 pod národní podnik Západoslovenské tehelne, n. p.

Zdroj informací:
J. Kašpar: Československé bursovní papíry: 1928-1929, 1934-1935, 1936-1937 a 1937-1938.
J. Kašpar: Československé kartely: 1934.
Finanční ročenka Compass: 1921, 1924, 1930, 1932, 1934, 1935, 1937, 1939, 1940 a 1944.
Vyhláška Ministra průmyslu č. 442/1945 Ú. l. I z 29.11.1945 o znárodnění podniků v zemi České a Moravskoslezské, provozovaných podle horního zákona.
Vyhláška Ministra průmyslu č. 273/1946 Ú. l. I z 27.12.1945 o znárodnění podniku v průmyslu výroby stavebních hmot.
Vyhláška Ministra průmyslu č. 1246/1946 Ú. l. I ze 7.3.1946 zřizující národní podnik průmyslu stavebních hmot a keramiky.
Vyhláška Ministra průmyslu č. 830/1946 Ú. l. I ze 7.3.1946 o zřízení národních podniků hornických.
Vyhláška Ministra průmyslu č. 1206/1946 Ú. l. I ze 7.3.1946 o zřízení národních podniků na Slovensku.
Web: https://www.ratiskovice.com/obec-2/informace-o-obci/historie/dul-vlasta-v-ratiskovicich/

Výpis emisí akcií:
I. emise 1920 (1921); 8 000 000 Kč, 16 000 ks po 500 Kč
II. emise 1922; 4 000 000 Kč (12 000 000 Kč), 8 000 ks (24 000 ks) po 500 Kč

Adresa

Praha 2

Telefon

+420604166410

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Historické cenné papíry - akcie, podílové listy, dluhopisy zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Historické cenné papíry - akcie, podílové listy, dluhopisy:

Sdílet