05/04/2026
EPIAG Karlovy Vary
Doplněna akcie firmy EPIAG, první akc. spol. pro průmysl porculánový v Čechách (EPIAG, Erste Böhmische Porzellanindustrie A.-G.) v základní nominální hodnotě 200 Kč, vydaná v Karlových Varech, dne 1.6.1924.
Akcie 1x 200 Kč, 1924:
https://www.securityprinting.org/akcie/obory/150/11500_022-epiag-prvni-akciova-spolecnost-pro-prumysl-porculanovy.htm
Hromadná akcie 10x 200 Kč, 1924:
https://www.securityprinting.org/akcie/obory/150/11500_007-epiag-prvni-akciova-spolecnost-pro-prumysl-porculanovy.htm
Společnost byla založena dne 30.4.1918, se sídlem v Karlových Varech a pod názvem Oepiag Porzellanindustrie A.-G. (Oesterreichische Porzellan Industrie A.-G.) Vznikla za součinnosti karlovarské filiálky vídeňské Internationale Handelsbank a převzala továrny na porcelán v Lokti a Dalovicích a plavírnu v Dalovicích (dříve Pröscholdt & Co.), továrnu a plavírnu v Březové (dříve Fischer & Mieg), továrnu a hliněné lomy ve Staré Roli (dříve Oskar & Edgar Gutherz), dolovací práva a dolovací zařízení kaolinového dolu v Karlových Varech (dříve Camil Schwalb & Co., Ges. m. b. H.), hliněné doly v Jimlíkově, Břešťanech, Otovicích-Sedleci u Karlových Varů a jiná významná ložiska hliněná, křemenová a lupková.
Akciový kapitál ustanoven ve výši 10 000 000 Korun a rozdělen na 50 000 ks akcií v nominální hodnotě 200 K.
Na na základě usnesení mimořádné valné hromady z 1.6.1918 zvýšen akciový kapitál na 15 000 000 K, emisí 25 000 ks akcií v nominální hodnotě 200 K. Nové akcie přenechány konsorciu pod vedením Internationale Handelsbank, které je následně nabídlo akcionářům k odběru za kurz po 350 K.
V roce 1919 zakoupeny šamotárny a továrny na hliněné a kamenné zboží v Libkovicích v Krušných Horách, z tohoto důvodu, jakož i ke krytí rozsáhlých investic, usneseno na valných hromadách ze 7.6.1919 a 30.6.1920 zvýšení akciového kapitálu na 30 000 000 Kč. Zvýšení provedeno v červnu 1921 a z nově emitovaných 75 000 ks akcií v nominální hodnotě 200 Kč nabídnuto 37 500 ks akcionářům k odběru v poměru 2:1 za kurz po 450 Kč a zbytek přenechán České průmyslové bance a Anglo-Československé bance.
Od 30.6.1920 změněn název společnosti na: EPIAG, první akciová společnost pro průmysl porculánový v Čechách (EPIAG, Erste Böhmische Porzellanindustrie A.-G.)
V roce 1921 provedeny větší investice, hlavně v závodech v Lokti a Březové a dokončena stavba nové plavírny kaolinu.
Na valné hromadě z 3.7.1922 usneseno za účelem přikoupení továrny na porcelán v Doubí u Karlových Varů (Menzl & Co.) a provedení větších investic, zvýšení akciového kapitálu na 60 000 000 Kč, které však již nebylo provedeno.
V roce 1922 uzavřela společnost s firmou Sedlecké kaolinové závody, akc. spol. (Zettlitzer Kaolinwerke-A.-G.) v Karlových Varech dohodu o zužitkování kaolinových a hliněných ložisek s dolovacím zařízením a plavírnami, v důsledku které část těchto závodů jmenované firmě prodala a část pronajala.
Vlivem náhlého měnového vzestupu kurzu Kč utrpěla společnost v roce 1922 těžké ztráty u svých odběratelů jak v centrále, tak i v letech 1920 a 1921 zřízených prodejních společnostech v Miláně a Curychu. Následující prudký pokles cen zásob, nemožnost soutěže se zahraničními firmami a konečně fakt, že majorita akcií Epiagu přešla počátkem roku 1923 do vlastnictví Bohemie, československé zahraniční banky v Praze, přivodily společnosti další ztráty. Sanace společnosti provedena za účasti Anglo-Československé banky.
Dle usnesení valné hromady z 24.1.1924 kryta v bilanci za rok 1922 vykázaná ztráta ve výši 30 950 926 Kč odpisem 16 950 876 Kč z účtu rezervních fondů a redukcí akciového kapitálu na 15 000 000 Kč odkolkováním (snížení nominální hodnoty) akcií z 200 Kč na 100 Kč, současně provedeno složením dvou starých akcií po 100 Kč v jednu novou po 200 Kč. Zároveň usneseno nové zvýšení akciového kapitálu na 35 000 000 Kč vydáním 100 000 ks nových akcií v nominální hodnotě 200 Kč, z nichž 75 000 kusů nabídnuto akcionářům k odběru v poměru 1:1 za kurz po 200 Kč a zbytku použito k splnění ve spojení s převzetím továrny na porcelán v Doubí stávajících závazků.
V roce 1923 utrpěla společnost další ztráty na zásobách a účastí, které po odepsání rezervních fondů ve výši 999 950 Kč a 2 713 369 Kč, o které v předešlých letech odepsáno více na závodních zařízeních, vykázány částkou 3 468 874 Kč (vzhledem k tomu, že daňové předpisy za dřívější léta nedosáhly výše k tomuto účelu rezervovaných položek, byly usnesením valné hromady z 27.11.1926 reasumovány bilance za léta 1923 a 1924; odpisem částky 2 750 000 Kč na účtě věřitelů a částky 250 000 Kč na účtě daňové rezervy v roce 1923 snížena ztráta v roce 1923 na 468 874 Kč a ztráta z roku 1924 na 329 754 Kč) a převedeny na nový účet.
Na mimořádné valné hromadě z 18.1.1923 rozhodnuto o přeložení sídla společnosti do Prahy (pravděpodobně nakonec neprovedeno).
V březnu 1923 byl závod v Březové poškozen požárem, následně zrekonstruován a zmodernizován.
V letech 1924 a 1925 prováděna technická (docíleno větších úspor uhlí při lepším využití pecí a zvětšení jejich kapacity) a komerční reorganizace podniku, která skončena s dobrým výsledkem v roce 1926.
Společnost, která docílila dobrých výsledků jak technických, tak obchodních, použila svých výtěžků v letech 1924/27 k úhradě ztrátového salda, resp. k posílení rezerv a může být definitivně pokládána za sanovanou.
V roce 1924 přešla do vlastnictví společnosti továrna v Doubí, o kterou se dosud vedl spor.
V polovině 20. let zaměstnávala společnost ve svých závodech cca 2 000 dělníků.
V roce 1927 navázal Epiag bližší styky a firmou Unií porculánu spojenými továrnami na porculán akc. spol. v Karlových Varech. Za účelem úspornějšího provozu mají být obě společnosti podřízeny vedení firmy Epiag za současného aktivování jednotné prodejní organizace.
Ve spojení s Anglo-Československou bankou v Praze, Bratří Benediktové akc. spol. v Karlových Varech a Thunovou továrnou na porcelán v Klášterci, sjednala společnost v roce 1929 s bankovním domem Liebieg & Co. ve Vídni jako hlavním akcionářem Oberösterreichische Porzellanindustrie A. G. ve Welsu rozhodující účast a rekonstrukci tohoto podniku, jehož technické vedení jí bylo svěřeno. Účast v roce 1930 odprodána konsorciu, na němž je Epiag též zúčastněn.
Epiag spolupracuje s firmami Spojené továrny na porculán Dvory, dř. Bratří Benediktové, akc. spol. ve Dvorech u Karlových Varů a Unie porculánu, spojené továrny na porculán akc. spol. v Karlových Varech.
Na valné hromadě z 5.9.1931 schválena stabilizační východisková bilance k 1.1.1931, vykazující přebytek z nahodnocení ve výši 5 000 000 Kč. Bylo usneseno uložit tuto částku do stabilizačního fondu.
Dopady celosvětové hospodářské krize počátkem 30. let byly obzvláště patrné v porcelánovém průmyslu, neboť jeho výroba je téměř výhradně závislá na exportu, který byl prakticky zastaven téměř úplným zastavením mezinárodního obchodu. Kromě toho došlo k dalšímu poklesu i domácího prodeje. Tyto abnormální okolnosti vedly k uzavření sledovaného obchodního roku 1931 se značnými ztrátami. V bilanci za rok 1931 bylo celého stabilizačního fondu použito k úhradě vzniklých ztrát.
V roce 1933 usnesena fúze s firmou Spojené továrny na porculán Dvory, dř. Bratří Benediktové, akc. spol. ve Dvorech u Karlových Varů, která nakonec nebyla nikdy provedena.
Epiag je členem kartelové prodejny Keramika spol. s r. o. v Praze. Kartelová úmluva se týká odbytu kameninového zboží, dlaždic a flísen pro Československo, Rakousko, Maďarsko, Polsko a Jugoslávii a je uzavřena do 31.12.1939.
Od poloviny února 1934 je členem kartelové prodejny Porcella, evidenční kontrolní a inkasní kancelář, spol. s r. o. v Karlových Varech a kartelová úmluva se týká úpravy odbytu, obchodních podmínek a cen porcelánového nádobí všeho druhu, porcelánových luxusních předmětů, zvláště sošek a lékárenského zboží.
Vzhledem k nízké domácí spotřebě porcelánu v první polovině 30. let, byly továrny do značné míry závislé na exportu, kde čelily tvrdé konkurenci německých a japonských výrobců. Za těchto okolností byla společnost nucena provést další důkladnou reorganizaci a racionalizaci. Ztráty z předchozích let, stejně jako nutné dodatečné odpisy investic, zásob a účastí, byly kompenzovány snížením akciového kapitálu.
Ke krytí těchto bilančních ztrát z let 1931-1934 v částce 7 550 000 Kč a dalších mimořádných odpisů v částce 9 950 000 Kč schválila valná hromada z 28.2.1936 snížení akciového kapitálu na 17 500 000 Kč odkolkováním akcií ze 200 Kč na 100 Kč a jejich následným složením v poměru 2:1.
Na podzim 1938 se společnost se svými továrnami ocitla na zabraném území Německou říší a musela upravit svou organizaci podle německého práva.
Na základě usnesení mimořádné valné hromady z 28.6.1939 byl původní akciový kapitál 17 500 000 Kč formálně převeden v poměru 1 Kč = 0,12 RM na 2 100 000 RM.
Počátkem 40. let produkce a prodej vyrobeného zboží klesly, ale podíl exportu se zvýšil.
Po osvobození v roce 1945 dosazena do společnosti národní správa a majetková podstata znárodněna s účinností od 27.10.1945. Původní akciová společnost poslána do likvidace.
Majetková podstata, s výjimkou závodu v Libkovicích, začleněna s účinností od 1.1.1946 pod národní podnik První česká továrna na porcelán, n. p.
Závod v Libkovicích začleněn s účinností od 1.1.1946 pod národní podnik Rakovnické keramické závody, n. p.
Zdroj informací:
J. Kašpar: Pražské bursovní papíry: 1926/27.
J. Kašpar: Československé bursovní papíry: 1927/28, 1929/30, 1930/31, 1931/32, 1933/34, 1936/37.
J. Kašpar: Československé kartely: 1934.
Finanční ročenka Compass: 1921, 1924, 1930, 1934, 1935, 1937, 1939 a 1944 (vydání pro Sudety).
Průmyslová ročenka Compass: 1925/26.
Vyhláška ministra průmyslu č. 415/1946 Ú. l. I z 27.12.1945 o znárodnění podniku v průmyslu keramickém.
Vyhláška ministra průmyslu č. 1003/1946 Ú. l. I ze 7.3.1946 o zřízení národních podniků průmyslu stavebních hmot a keramiky.
Vyhláška ministra průmyslu č. 1010/1946 Ú. l. I ze 7.3.1946 o zřízení národních podniků průmyslu stavebních hmot a keramiky.
Výpis emisí akcií:
I. emise 1918; 10 000 000 K, 50 000 ks po 200 K
II. emise 1918; 5 000 000 K (15 000 000 K), 25 000 ks (75 000 ks) po 200 K
III. emise 1921; 15 000 000 Kč (30 000 000 Kč), 75 000 ks (150 000 ks) po 200 Kč
1924; - 15 000 000 Kč (15 000 000 Kč), - 75 000 ks (75 000 ks) po 200 Kč (odkolkování akcií z 200 Kč na 100 Kč a jejich sloučení v poměru 2:1)
IV. emise 1924; 20 000 000 Kč (35 000 000 Kč), 100 000 ks (175 000 ks) po 200 Kč
1936; - 17 500 000 Kč (17 500 000 Kč), - 87 500 ks (87 500 ks) po 200 Kč (odkolkování akcií z 200 Kč na 100 Kč a jejich sloučení v poměru 2:1)
1939: Přepočet akciového kap. na RM, 1 Kč = 0,12 RM
Nově je akciový kap. 2 100 000 RM (87 500 ks po 24 RM)
