09/08/2022
Všechny vás opět zdravíme. Aktuální cena zlata je 1 793 USD (pátek 5.8.2022) za trojskou unci a vývoj zlata za posledních 5 dnů byl ve znamení růstu, a to o 0,58 %, cena stříbra je 20.180 USD (pátek 5.8. 2022) za trojskou unci a stříbro za posledních 5 dnů zaznamenalo korekci o 1,66 %.
Svět a Evropa zvláště, si zvykají na ruskou agresi na Ukrajině… Její konec je žel stále těžké předvídat, lidské životy dále vyhasínají. Tvrdé boje probíhají zejména na východě ukrajinského území. Válečný konflikt má výrazné ekonomické a redistribuční náklady. Čím závislejší byla daná ekonomika na Rusku, tím jsou tyto náklady vyšší. Posun v obchodu s ropou názorně ukazuje, jak významně válka přesměrovala dodávky energií, a to celosvětově. Více evropských zemí začalo dovážet ropu z USA, zatímco Rusko nabízí svoji ropu s výraznou slevou zemím, jako je Indie a Čína, které žádné sankce nezavedly. Evropa tak překonala Asii a je nyní největším odběratelem ropy z USA. Evropu však sužuje ještě větší noční můra, a tou je riziko neobnovení, či jen velmi nízkého obnovení dodávek zemního plynu po skončení pravidelné roční odstávky plynovodu Nord Stream 1 (21. července). Významnou roli zde hraje Kanada, kde jsou ruské kompresorové turbíny servisovány a jejich návrat doprovází značná nejistota a protichůdné zájmy. Zastavení dodávek zemního plynu do Evropy by velmi významně postihlo především německou ekonomiku, na kterou je však silně navázáno mnoho firem v EU. Bundesbanka dokonce počítá s tím, že by se omezení týkala i domácností, které tak budou pro topení výrazněji využívat dřevo a jiná fosilní paliva.
Zdá se tedy, že tlak na zelenou evropskou vizi se bude v příštích letech mírnit. Vývoj inflace stále trhá historické rekordy. Centrální banky se snaží pomyslný inflační požár uhasit. Uvolněná fiskální politika a silné tlaky na růst mezd jej však mohou zpětně rozdmychávat. Fed na svém červencovém zasedání opět razantně zvýšil sazby o 0,75 p. b. ECB se zvýšením sazeb o 0,5 p. b. konečně postavila po bok „hikujících“ centrálních bank.
Také se ukazuje jak s nástupem letní turistické sezóny neobvykle narostlo procento zrušených letů. Za tímto nestandardním vývojem lze hledat jak "pocovidový hlad" cestujících po cestování, tak nedostatečný počet zaměstnanců leteckých společností a letišť. Podle analýzy společnosti Mabrian, nejvíce omezuje lety společnost Turkish Airlines, která ve zkoumaném období zrušila téměř 7 % letů ze své celkové letecké kapacity. Na druhém místě je britská letecká společnost easyJet s více jak 5 %.
Eurozóna :
Oživení eurozóny po covidových uzavírkách se odkládá a na blízkém horizontu se rýsuje nebezpečí recese. Po ukončení restrikcí se otevřel sektor pohostinství, zábavy a služeb, ale oživení aktivity zbrzdila válka na Ukrajině, složitá situace v dodavatelských řetězcích či vysoká inflace. Průmysl zaznamenal mírný růst v dubnu i květnu, i když šetření PMI jasně naznačují ztrátu dynamiky a pokles nových objednávek, zejména ze světa. Podobně i PMI ve službách sice zůstal v pásmu expanze, ale i zde je patrná ztráta tempa po kompletním odstranění restrikcí. Cenové tlaky jsou ale v sektoru služeb značné, zatímco v průmyslu jsme již patrně za vrcholem zdražování. Inflace se propisuje také do dynamiky maloobchodních tržeb a špatného sentimentu domácností. Evropané si snaží užít léto a cestování, třebaže podzimní ochlazení je již na obzoru. Vyčerpané úspory z dob pandemie, rostoucí účty za energie a potraviny zasáhnou již tak napjaté rozpočty domácností. Firmy sice stále těží z objednávek z minulých měsíců, ale postupně splaskne i tento podpůrný polštář. Recese v závěru roku je tak již na stole, aniž by zatím došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska. Inflační tlaky v eurozóně stále překvapují svou silou, v červnu inflace opět zrychlila, a to na 8,6 %. Propisují se do ní zejména silně rostoucí ceny energií (více než 40 % mzr.) a potravin (téměř 9 % mzr.). I jádrová inflace je vysoká, což jen podpořilo rozhodnutí ECB v červenci poprvé zvýšit základní úrokové sazby.
Spojené státy:
Inflace se v červnu vyšplhala na nové maximum a potenciální recese v příštím roce může být jen těžko odvratitelná. CF ve svém novém výhledu opět výrazněji revidoval růst HDP směrem dolů, a to jak pro letošní rok, kdy předpokládá růst o 2,1 %, tak pro rok 2023, kde vidí dokonce pouze 1% nárůst. V porovnání s prognózami MMF, OECD a Fedu se tak výhled CF stává spíše pesimistickým, obzvláště pro příští rok. Málo povzbudivé jsou také nové vyšší výhledy CF pro inflaci, která by měla v letošním roce atakovat 8 % a v roce příštím téměř 4 %, což je prognóza poměrně dost vzdálená od představ Fedu. Spotřebitelská inflace v červnu meziročně zrychlila na 9,1 %, oproti květnovým 8,6 %, a je tak na nejvyšší hodnotě od konce roku 1981, tedy na svém 40letém maximu. Hlavními faktory byly prudce rostoucí ceny energií (41,6 %), potravin (10,4 %), bydlení (5,6 %) či automobilů (11,4 %). Jádrová inflace, která nezahrnuje potraviny a energie, nicméně již třetí měsíc po sobě zpomalila (na 5,9 %), navzdory tomu, že došlo k plošnému růstu cen. Spotřebitelská důvěra je nadále rekordně slabá a zhoršení lze sledovat i u podniků. Předstihový kompozitní ukazatel PMI v červnu klesl na hodnotu 52,3 (z předchozích 53,6 v květnu), avšak stále zůstává v pásmu expanze. Pokles nastal jak ve zpracovatelském sektoru, tak v sektoru služeb. Červnová čísla pak potvrdila, že americký trh práce zůstává napjatý, přičemž míra nezaměstnanosti činila 3,6 %, stejně jako v předchozích třech měsících.
Pokud se zamyslíme nad důvody, které v historii zapříčinily krize a válečné nepokoje, tak zde máme zaděláno na dokonalou bouři, jak v ekonomickém, tak i v bankovním sektoru. Je pouze na nás, jak si svůj majetek v těchto dobách ochráníme.
Investiční zlato je jako uchovatel hodnoty používáno lidmi a státy již několik tisíc let. Investiční zlato funguje jako pojistka proti znehodnocení inflací - peníze díky inflaci ztrácejí hodnotu, oproti nim si zlato uchovává svoji hodnotu po celou dobu lidských dějin, od dob sta...
