07/08/2026
Ahoj všem 😊
Po delší době přidávám příspěvek 😉
Minulý víkend jsem si opět připomněl, že není potřeba jezdit stovky kilometrů do zahraničí, abychom objevili nádherná místa. Stačí sednout na kolo a vyrazit.
Po páteční práci jsem naložil kolo, stan, spacák, karimatku a brašny do auta a přesunul se do Chyše. Tam začalo moje dvouapůldenní cykloputování v rámci projektu
❣️ Kilometry pro Štěpánku❣️.
Trasa mě vedla především nádhernými lesy Rakovnické pahorkatiny a následující dva dny také malebnou krajinou Tepelské vrchoviny v okolí Toužimi. Byly to dny plné klidu, krásné přírody a míst, která stojí za to navštívit.
První večer jsem si pochutnal na výborné večeři v restauraci U Kiliana v Žihli. Poté jsem vyšlapal ještě poslední kopec směrem na Rabštejn nad Střelou, kde jsem přenocoval v turistickém přístřešku u vyhlídky Hraběcí kříž. Noc byla větrná a kolem se přeháněly bouřky, ale i to patří k dobrodružství.
V sobotu jsem pokračoval přes Manětín, Kunějovice a Zahrádku až do Uněšova, kde jsem si dopřál pozdní oběd… nebo možná už brzkou večeři. 😁 O to větší radost mi udělalo nečekané setkání s přáteli z Chomutova, které jsem už dlouho neviděl. Pak cesta pokračovala přes Křelovice, Pakoslav a Štipoklasy až do útulného bivakovacího přístřešku Umíř. Za sobotu přibylo na tachometru 65 kilometrů.
Po klidné, i když o něco chladnější noci, jsem v neděli vyrazil přes Bezvěrov a Poseč do Toužimi. V restauraci U Havlů jsem si dal výborný oběd a poté mě čekala poslední část cesty zpět do Chyše, kde na mě čekalo auto. Nedělní etapa měřila přibližně 55 kilometrů.
Každá taková cesta mi znovu potvrzuje, jak krásnou zemi máme. Tolik nádherných lesů, tichých cest, malebných vesniček a míst s neopakovatelnou atmosférou. Stačí zpomalit, šlápnout do pedálů a nechat se vést.
Děkuji všem, kteří projekt Kilometry pro Štěpánku stále sledují a podporují. Každý ujetý kilometr připomíná, že i obyčejná cesta může mít hlubší smysl. ❤️🚴
P.S. „Fotografií je tentokrát více, protože bylo opravdu na co se dívat.“
