26/10/2024
Je ráno. Mám před sebou 12hod. směnu. Energie je pryč a práce přestává dávat smysl.
Vnitřní hlas: "musíš pryč. Musíš ven ze země".
Dole v břiše cítím silnou gravitaci k novým zkušenostem.
Připadám si jako mořeplavec, který se chystá objevit Ameriku.
Jsem plný nadějí, očekávání a cloumá se mnou vzrušení. Také vyhlídky hezkého výdělku.
Dávám výpověď v obchodě, kde dělám šéfa a hledám někoho, kdo mi poskytne do začátku zázemí v cizí zemi. Rozhoduji se nad zeměmi. Anglie vyhrává.
Nejen že tam hovoří jazykem, který jsem se učil ve škole, ale Česko zrovna vstupuje do EU (2004) a mohu tam pracovat bez omezení.
Kupuju lístek na autobus.
Přestup v Londýně.
Ptám se na nádraží “kde je toaleta?”.
Odpověď “bla bla bla bla bla”.
Větu jsem si chystal pár minut. Ale neměl jsem potuchy, jaká byla odpověď. Koukám jako péro z gauče. Mám problém.
Proč nerozumím vůbec ničemu, když jsem se učil anglicky na základce a na střední?
💡Dostávám okamžitou odpověď ze svého podvědomí: protože tě učily narychlo přeškolené ručitelky ruštiny, vole.
Jen učebnice a testy. Žádné konverzace.
Vše mi bylo hned jasné.
Realita a škola jsou dva rozdílné světy.
Přestupuju v Londýně, směr Manchester, kdy mě čeká delegát.
Po 32 hodinách cesty konečně na místě.
Odváží mě přes celé město, koukám z okna plný údivu, jak ten svět tam venku vypadá. Jsem tam. V Anglii. Dostal jsem se do nejhorší čtvrti.
Nejhorší čtvrť
Přijíždíme před dům v jedné z nejhorších čtvrtí města.
Ukazuje mi pokoj a vybírá peníze za nájem.
Říkám si, že už ho nikdy asi neuvidím.
Temné scénáře.
💡Najednou uvědomění - Svět je vzrušující, velký a nikoho tam nezajímám.
Vůbec nic jsem si neuvědomoval. Vůbec nic jsem si nepřipouštěl. 21 let je sladký věk, kdy můžete bydlet na lavičce a tvářit se, že je vše v pořádku. 😅
Dostávám mapu, u toho mi delegát říká “tady je pracák, tam se běž registrovat a tady je zastávka autobusu”. Odchází. Uvidím ho zase za měsíc, při platbě dalšího nájmu.
Po dvou týdnech nacházím práci jako uklízeč. 🧹🧻
Angličtina jde nahoru (aspoň jsem si to tehdy myslel).
Pak následuje dalších 12 prací. Ta předposlední v bance v Londýně. Zkušenost k nezaplacení.
Pak přichází podnikání. Je rok 2008.
Investice 2011.
Brexit a prodej své firmičky 2016.
Začátek prodeje nemovitostí pro české a slovenské investory 2022.
Co dalšího bude následovat?
Píšu to a cítím adrenalin.
Na fotce s mým bráchou (vlevo), asi rok 2005.
