Algotrading

07/03/2022

Ještě pár poznámek k Ukrajině. Ačkoliv nejsme zatím ve válce, už vlastně jsme. Pociťujeme ji ve formě prudce devalvující české měny, česká ekonomika nejspíše nemá moc zářnou budoucnost. Proto nechápu ty hlasy na sociálních sítích, že klidně může být benzín za 100, hlavně když Putin bude zničen. Přání se jim může rychle vyplnit, minimálně v tom prvním. Nechci se pouštět do politických nebo válečných úvah, to posoudí jiní. Jde mi o to, co hrozí a jak se zachovat. Hrozí totiž nejen benzín za 60-80 Kč, ale i další věci. Právě nyní jsem se díval na ceny ropy a dalších komodit, znovu je to od pátku zhruba +10%. Ono totiž zmrazit ruské FX rezervy v objemu 600 mld usd a uvalit embargo na prakticky všechny komodity s sebou nese nečekané následky.
První problém se týká nedostatku US dolarů na trhu. Je to problém především z toho důvodu že světová ekonomika posledních šest let prosperovala a důsledkem toho byla silná poptávka světových investorů po investicích do aktiv v emerging ekonomikách. Díky tomu domácí měny posilují proti dolaru a dolar oslabuje, mimochodem i česká ekonomika patří mezi ty emerging a CZK se přesně tak chová. Důsledkem toho je, že stále více domácích ekonomických subjektů je ochotno nabírat si půjčky v dolarech ( když dolar klesá, tak je to výhodné, ne?). Takto si půjčují i státy. Tento mechanismus už stál u asijské krize v roce 1997-1998. Dnes je podíl dolarových půjček v emerging ekonomikách zhruba 31%. Před šesti lety to bylo jen 18%. No a každý si asi všimnul, jak nyní dolar silně posiluje. To je znamením velkého počínajícího stresu ve finančním sektoru. Co mají dělat domácí dlužníci, kteří dluží v dolarech, ale mají příjmy v domácích, silně znehodnocujících měnách, když jim takto vlastně nyní dluh silně roste? Mohou vyhlásit platební neschopnost. Kdo na to doplatí? Přece domácí banky, které jim půjčily a poté drobní střadatelé s účty v těchto bankách.
To ale zdaleka není vše. Jak přes víkend napsal asi dnes největší expert na REPO operace, financování a kolaterál na kapitálovém trhu, Zoltán Poszár, bývalý zaměstnanec FEDU ( dnes Credit Swiss), stress se projevuje i u velkých fondů, hedge fondů a všech stran zapojených do financování komoditního byznysu. Poszár napsal že jsme zřejmě na počátku klasické krize likvidity a že ta současná krize může být kombinací tří krizí předchozích - 2008, 2018 a 2020.

Problém je v tom, že USA a západní spojenci zmrazili ruská aktiva v hodnotě cca 600 mld USD a sankcionují ruský vývoz. Každý importér z Ruska má dnes strach a přepravní společnosti nechtějí komodity přepravovat. Do obchodu ale není zapojená jen ruská strana, jsou tam protistrany, které nákupy nějak financují ( spotřebitelé a firmy, ale i fondy, hedge fondy a financující banky). Takže co nastane, když nějaký fond si půjčil od banky miliony na nákup ropného tankeru z Ruska a poskytl tuto komoditu jako zástavu obchodu ( kolaterál) a komodita není doručena? Banka je v problémech. Stejně tak jsou v problémech velcí spekulanti, kteří prodávali futures kontrakty na komodity a díky stoupajícím cenám dnes prodělávají miliony ( nebo miliardy) a financující strany je vyzvou k úhradě ztrát ( margin cally). Obchodníci s komoditami už nemohou dát jako kolaterál financujícím bankám komoditu, protože ta dnes z Ruska nedorazí, přitom futures kontrakty se uzavírají na několik měsíců dopředu. Před pár měsíci vývoj nikdo nemohl předpokládat.

Co z toho všeho plyne? Celá ta situace znamená velký nedostatek dolarů, a to kvůli margin callům a kvůli tomu, že obchodníci se najednou snaží zbavit páky a půjček u kontraktů a aktiv, jejichž cena prudce klesá ( akcie, futures kontrakty atd). U předchozích krizí byl americký FED ochotný zřídit pro zahraniční centrální banky swapy a zajistit jim tak dostatek dolarů. Dnes ale FED hlásá spíše restrikci kvůli domácí americké inflaci. Co nastane dál? Netuším. Ale riziko je v tom, že to neví nikdo. Nikdo asi nedomyslel, co bude znamenat vyřazení 13. největší ekonomiky světa ze světového obchodu ze dne na den.

Připravil bych se nejen na vysoké ceny benzínu, ale i na to, že mohou u některých bank začít zamrzat třeba bankomaty. Pamatuji si, že při krachu Řecka před pár lety jim zmrazila vláda výběry z bankomatů během pár dní byl stanoven dosti nízký limit na výběry).

Mít hotovost pro strýčka příhodu není na škodu a mít část úspor v dolarech taky ne. Zlato se taky hodí.

ZeroHedge - On a long enough timeline, the survival rate for everyone drops to zero

05/03/2022

Nastal čas se vyjádřit ke stavu věcí v Evropě, jak bude současná válka ovlivňovat českou ekonomiku a českou měnu. Nejsem žádný národohospodář, sleduji jen to, co se děje na burze. Investoři dávají ekonomikám ocenění podle toho, jestli do nich investují nebo jestli utíkají. A momentálně to, co se děje, není jen obyčejný úprk, ale je to totální panika. Za každou cenu zmizet z Evropy, čím blíže k Rusku, tím rychleji. A vzhledem k tomu, že tvrdý postup USA vůči Rusku má v Čechách ohromné množství příznivců nejen mezi politiky, ale i v populaci, což je vidět i v komentářích na sociálních sítích, USA mají zelenou bojovat proti Rusku z plných sil, do posledního dechu, do poslední evropské duše. Co z toho plyne? Podle toho, jak vypadají grafy evropských akciových indexů skončí Evropa nejspíš jako ekonomický vrak. Což možná Američany dokonce potěší, protože jim v celosvětové hospodářské soutěži jeden konkurent ubyde.
Pro ty, kdo to nesledují, tak cena pšenice poskočila od počátku roku o 68%. Asi kvůli tomu, že Ukrajina i Rusko jsou velkými exportéry do zemí Afriky a Asie. Hrozí hladomor a nepokoje v zemích jako je Egypt, Turecko, Bangladéš, Nigérie nebo Jemen. Pro Evropu by mohly být velmi problematické případné nepokoje v Turecku.

Velké investiční banky odhadují, že cena ropy by mohla dosáhnout v případě delšího konfliktu na Ukrajině až 185-200 dolarů. V roce 2008 přispělo k hospodářské krizi to, když ropa vystoupala na 150 usd. Nyní to má horší potenciál.

Ve velkých krizích se česká aktiva chovají jako absolutní junk, podobně jako aktiva dalších emerging ekonomik střední a východní Evropy, Polska a Ruska. Níže jsou dva grafy, které to ukáží jasně.

Rada na závěr: Zbavte se českých akcií a české měny. Nakupte dolary, zlato nemovitosti, prostě cokoliv. Proč dolary? Dolar je v krizích "tvrdá" měna. Američtí demokraté stojí před totální porážkou v listopadových volbách a musí něco dělat s inflací v USA. FED již slíbil, že začne zvedat sazby.
Evropská centrální banky sazby zvedat nemůže vzhledem k válce a stavu jižního křídla evropských zemí. Takže jednoznačně je to win- win situace pro americká aktiva.

Jeden z grafů níže ukazuje výkonnost dvou amerických sektorů- zbrojního sektoru a ropného. Akcionáři v těchto skupinách musí mít radost z války na Ukrajině.

19/04/2021

Mám tady jeden graf vypovídající o sentimentu těch nejdůležitějších obchodníků na kapitálových trzích- bankách u finančních aktiv a commercials ( market makerech) u trhů komoditních. Příkladem commercials například u ropy jsou těžební společnosti a rafinerie- tedy typicky ti, kdo potřebují danou komoditu pro svoji ekonomickou činnost. Proti commercials stojí spekulanti. K vyhodnocení sentimentu obchodníků jsem použil informace o pozicích obchodníků u jednotlivých futures kontraktů, které jsou tito obchodníci povinni reportovat komisi pro cenné papíry CFTC jednou týdně. Kdo neví, o čem mluvím, může si nastudovat COT reports.
Indikátor v horní půlce obrázku jsem vytvořil z celé řady futures kontraktů ( NQ, ES, TY, CL, JY, DX, VM). Použitý vzoreček je : RSi ( NQ+ES+CL-TY-JY-DX-VM)- pro net shorty, tedy rozdíl mezi počtem SHORT a LONG kontraktů.
Co z toho vyplývá: Právě nyní jsou commercials v čistých SHORT pozicích u většiny RISK-ON vyjmenovaných kontraktů po odečtu RISK-OFF kontraktů. Tedy tyto entity se nyní snaží zajistit proti poklesům cen aktiv. Jinými slovy, skoro nenakupují kontrakty jako NQ nebo CL a zajišťují se proti poklesům nákupy kontraktů jako je JY, TY, VM nebo DX.
Graf ukazuje předchozích 10 let vývoje. Tento signál, kdy indikátor je na historických maximech jako je dnes, v minulosti signalizoval přicházející pokles cen akcií velmi dobře v letech 2010 až 2012 a pak 2019 a 2020. Nefungoval v letech 2013-2014 a 2016-2017. V těch obdobích se market makeři zajišťovali proti poklesu zbytečně, protože akciový trh vytrvale rostl.

Jak interpretovat dnešní vývoj? Spíše si myslím, že jsme v podobné situaci jako u těch předchozích období, kdy to moc nefungovalo. Dnešní vývoj je reakcí na obrovské objemy peněz, které vlády dávají do ekonomik a které jsou tisknuty centrálními bankami. A to je bezprecedentní, tedy i růst cen je bez jakéhokoliv srovnání s minulostí. Čekal bych nějaký menší pokles do léta a na podzim znovu silný růst.
Který sektor by nyní mohl být silný? Řekl bych, že utility, navzdory tomu, že úrokové sazby v USA nyní rostou ( utility jsou tradičně citlivé na růst výnosů dluhopisů). Sázel bych na utility kvůli jejich defenzívnímu charakteru.
Naopak dost vrcholově vypadají small caps a transportní firmy. Čekal bych také další oslabování amerických státních dluhopisů a US dolaru, i když přechodně mohou tato aktiva růst, pokud začne nějaká korekce u akcií.

24/03/2021

Kde se nacházíme v růstovém cyklu u akcií
Obrázek zachycuje růst ceny ETF SPY, což je proxy pro nejznámnější akciový index S&P 500. V horní části grafu je market breadth indikátor vyjadřující sílu celého trhu ( je sestrojen z cca 330 amerických akcií těch největších firem). Cena SPY je dole. Z grafu je patrné, jak silný byl růst loňského roku. Ode dna 23.3.2020 cena vzrostla do včerejška o 32,6%. Navíc včera to byl přesně rok nepřetržitého růstu ceny, kdy cena nespadla dolů zpět ke klouzavému průměru ceny za 200 dní. Tak dlouhé a silné růsty jsou neobvyklé a objevují se především v počátečních fázích růstu po dlouhých poklesech. A skutečně - podobně silný růst jsme viděli v roce 2003 poté, co skončil bear market z let 2000-2002 a dále v roce 2009, kdy skončil bear market let 2007-2008. Z toho odvozuji, že jsme v podobné situaci, jako na jaře 2004 nebo na jaře 2010, tedy po dlouhém růstu následujícím konec cyklického poklesového trhu. A dále usuzuji, že i další vývoj v roce 2021 by se mohl podobat letům 2004 a 2010. A pokud ano, měla by cena zkorigovat někam do blízkosti klouzavého průměru ceny MA200. V roce 2004 korekce trvala až do 13. srpna, v roce 2010 trvala do 1. července. Počkal bych tedy s případnými nákupy akcií až na situaci, kdy ceny skutečně spadnou o něco dolů.

26/01/2021

Akciový trh je silně překoupený. Vypadá to, že se znovu blížíme k vrcholu. Jsme v situaci velmi podobné předchozím vrcholům. Vyznačil jsem je žlutě. Dolní indikátor je indikátorem celého amerického trhu, vytvořený z několika údajů o rostoucích a klesajících akciích, volatilitě, korelaci mezi akciemi. Trh evidentně slábne, přitom euforie mezi spekulanty sílí. Navíc - podle posledních COT reports jsou nyní banky net short u akciového kontraktu NQ. To není dobrá kombinace. Ve středu končí zasedání FEDU a to je dobrá příležitost na nějakou dobu snížit riziko a být mimo tento tak trochu šílený trh.

06/12/2020

Po delší době tady mám příspěvek. Týká se technologických large caps, tedy akcií, které udávaly směr vývoje trhů po celý rok 2020. V současné chvíli ale silně zaostávají, což není dobré znamení minimálně pro ETF QQQ. Trh jako celek je v jasně růstovém módu a myslím si, že tento trend hend tak něco nezastaví. Spekulanti budou neustále přelívat peníze od překoupených titulů k těm aktálně vyprodaným. Tedy tak, jak to udělali začátkem listopadu, kdy začali opuštět technologie a přešli k ropným akciím, finančním akciím a small caps.
Jaký vidím další trend? Kam se bude upírat pozornost traderů? Zatím vidím pokračování růstu u vyjmenovaných sektorů. Jako jistotu vidím defenzívní consumer staples a healthcare – akcie jako MO, JNJ, DG, MDLZ. Další favorité jsou KNX a KMX, CP, MMM, DLR. Utility nyní silně zaostávají a ještě asi chvíli budou. Od silných podpor už ale nejsou daleko.
Síle trhů napomáhá slabý dolar. Ten zatím asi není u dna. Proto taky jsou silné emerging markets a ropné akcie.
Co vyjadřuje graf? Je to market breadth indikátor. Současná underperformance technologických megaakcií je pozoruhodná a lehce varovná.
Takže: Buy dips, defenzívní spotřebitelské akcie jsou jistota. Zatím se vyhněte technologickým megacaps.

After a long time, I have a post here. It concerns large cap tech stocks, ie, stocks that set the direction of market development throughout 2020. At the moment, however, they lag far behind, which is not a good sign, at least for the ETF QQQ. The market is in a clear growth mode, and I don't think this trend will stop here. Speculators are pouring money from overbought stocks to those actually sold out. That is, as they did in early November when they began to abandon technology and move on to oil stocks, financial stocks, and small caps.
What next trend do I see? Where will the traders' attention turn? So far, I see continued growth in the listed sectors. As a certainty I see defensive consumer staples and healthcare - stocks such as MO, JNJ, DG, MDLZ. Other favorites are KNX and KMX, CP, MMM, DLR. Utilities are now lagging far behind and will be around for a while. But they are no longer far from strong support.
The strength of the markets is aided by a weak dollar. It's probably not at the bottom yet. That is why there are strong emerging markets and oil stocks.
What does the graph represent? It is a market breadth indicator. The current underperformance of technological mega stocks is remarkable and slightly warning.
So: Buy dips; defensive consumer stocks are relatively safe. In the meantime, avoid technological mega caps.

21/09/2020

TF QQQ klesl za poslední tři týdny z maxim o -12%, SPY o -7,8%. Za normální situace by to byla již větší korekce, teď mám pocit, že se o tom ani moc nemluví. Asi proto, že to není nic v porovnání s předchozím růstem. Od března je QQQ stále ještě +61,8%. Co tedy nastane dál?
Vše mohou být jen dohady. Sentiment je podle mého názoru zatím jasně pro-akciový, i když tato současná korekce ještě může pokračovat.

Co tedy mluví ve prospěch akcií? 1. Slabý US dolar - posilující USD je málokdy pro americké akcie dobrý. Je to mimo jiné známka, že investoři se nebojí rizika a nakupují lokální měny a aktiva na úkor dolaru.
2. HYG - junk dluhopisy - cena se drží nad MA50 týdenní. Na rozdíl od QQQ skoro neklesá. Žádná panika zde není.

3. EEM je mnohem silnější ( EEM -2,3% za týden), než QQQ - spekulanti se nebojí investovat do emerging markets, sentiment je stále RISK-on.
Zaměřil bych se nyní na sentiment jednotlivých hráčů na trhu - pomocí COT reports a lendingu FEDU.

Co ukazuje první graf: Rozdíl v net shortech u dluhopisů a akcií ( US státní 10y dluhopisy mínus NQ - počet otevřených futures kontraktů). Banky sází na akcie a proti dluhopisům,. Dluhopisy zřejmě podle nich neskýtají žádný výrazný růstový potenciál i přes zajištění trhu FEDEM. A toto je pro mě nejvýraznější signál, že k žádnému výraznému poklesu nemůže dojít. Banky stále mají jistotu, že FED musí trhy zachraňovat. Kdyby teď trh zkolaboval, banky by zbankrotovaly - a to není možné. Nelze připustit rozklížení finančního systému. Takže až tento indikátor klesne znovu do mínusových úrovní ( banky budou v LONG pozicích u dluhopisů relativně k NQ kontraktu) , pak bych se obával výrazného poklesu u cen akcií.
Další popisky jsou u grafů.

Na konec mám poznámku k našim automatickým obchodním modelům. Jedou nám dva. U Exante máme spuštěný Ultimate model na FIX protokolu, u Interactive Brokers pak model LONG-SHORT. Od počátku roku proběhly první obchody u Ultimate až v posledních několika týdnech. Stejně tak u IB došlo minulý týden k nákupu první tranše. Není to tím, že bychom to nějak blokovali. Naše modely jsou založeny na "normální" volatilitě, z ní těží. Pokud se trh chová nenormálně ( což platí pro rok 2020) a je úplně jednosměrný, pak naše modely nemohou nakoupit. Takže doufáme, že se to konečně rozjelo a že jednosměrný trh je minulostí.

14/07/2020

Včera jsme byli svědky důležitého momentu na akciových trzích. Jeden ze dvou nejobchodovanějších amerických akciových indexů Nasdaq 100 včera byl v průběhu dne +2% a uzavřel po poklesu o více jak -2%. Tedy reversal ( obrat). Takto silný obrat jsme naposledy zažili v roce 2000 na vrcholu dot.com bubliny.
Níže prezentovaný graf ukazuje, že tzv. Open interest u akciových kontraktů NQ a ES ( součet OI) výrazně v posledních týdnech poklesl. To nikdy není moc příznivé v situaci, kdy ceny tak silně rostou, jako dnes. Znamená to, že tradeři už se toho nechtějí účastnit, nevěří růstu. Z grafu je vidět, jak v minulosti podobné situace dopadly - často velkým poklesem cen. Není to jediný varovný příznak. Dalším je fakt, že investiční banky a market makeři nyní masívně prodávají kontrakt NQ ( lze to vyčíst z tzv. COT reports), naopak velcí spekulanti ( podílové fondy) vstupují masívně do LONG pozic. Fondy jsou v rozhodujících okamžicích vždy na špatné straně trhu, takže to, že nyní nakupují, není pozitivní pro trhy. Další negativa pro akcie: Typický sezónní vrchol pro akcie se vyskytuje mezi 14.7.-21.7. ( výpočet za období 1998-2019).

Existuje i nějaké pozitivum pro akcie? Ano, - investiční banky jsou LONG u kontraktu ES ( S&P 500) a sází na pokles cen u amerických státních dluhopisů ( kontrakt TY). Pro akcie prostě neexistuje dnes alternativa, biliony od centrálních bank není kam jinam umístit.

Podrobný rozbor zde:
https://www.finecharts.cz/articles/993-kratky_rozbor_z_11_7_2020.htm

08/05/2020

Mám tady další příspěvek týkající se výkonnosti trhu. Mám velmi negativní názor na celý ten humbuk kolem koronaviru. Stále více si myslím, že je to celé uměle vytvořené a že to je cesta k diktatuře, k totálnímu ovládnutí mas nejmocnějšími elitami. Přesvědčuje mě o tom cenzura na internetu. Jakékoliv příspěvky na velkých sociálních platformách, které jsou v rozporu s oficiálními narativy, jsou mazány. Co je cílem? Možná zvýšení šance na prohru Donalda Trumpa ve volbách, zrušení hotovosti, skoupení firem, které ztratí na hodnotě, vakcinace lidí a elektronické náramky - nevím. Možná kombinace. Pokud to tak je, pak tento stav hned tak nezmizí. A pak je třeba vědět, kdo jsou vítězové a kdo poražení. Které sektory ze situace budou těžit a které ne.

Na první pohled - poražení jsou evidentní. Je to cestování a veškerý průmysl na to napojený. Tedy aerolinky, hotely, bookingové agentury, cestovní kanceláře, výrobci zařízení pro volný čas. Chmury přidělává i fakt, že nejvlivnější investor současnosti, Warren Buffet, prodal všechny akcie aerolinek, které měl v držení. A toto on za normálních podmínek nedělá. Když už něco nakoupí, drží to desítky let. Druhé negativum je, že globalizace nejspíše skončila. Nedokážu si představit, že bychom se znovu dostali do toho bodu, kdy zelenina se vozí z jednoho konce světa na druhý. A tak to bude nejen se zeleninou. Lidé se budou muset navrátit k normálnějšímu způsobu života. Od nejrůznějších institucí vycházejí chmurné předpovědi o nezaměstnanosti v příštích letech. V USA to může být až 30% populace, ve světě až 40%. A nezaměstnaní lidé necestují na dovolené, protože mají problém s tím se vůbec uživit.

Překvapilo mě, že relativně špatná výkonnost se týkala i takových odvětví, jako jsou produkty zemědělské. Svědčí to možná o tom, že lidé budou mít hlouběji do kapsy a vrhnou se na pěstování doma. Stejně tak tabákový průmysl- to je tradičně odolné odvětví vůči poklesům - tady se jim neubránilo. Potěšily mě poklesy u vojenského průmyslu - možná svítá na lepší časy a státy se nebudou pouštět do válek. Cena ropy je na minimech a tak největší světový válečník, což jsou USA, by nemusel mít zájem na tom někde měnit vlády.
Co z toho plyne? Zaměřil bych se na vítězné obory- tam bych hledal akcie vhodné k investování.
Petr Fiala

27/04/2020

Cena zlata se v souvislosti s blížící se krizí začíná objevovat v mainstreamových médiích. Historie nám ukazuje, že když si novináři všimnou, že nějaká cena aktiva moc roste a začnou o tom psát, je většinou pozdě se přidat a snažit se na tomto trendu vydělat. Ačkoliv dlouhodobě vidím cenu zlata pozitivně, nyní si myslím, že je prostě vysoko. Podle čeho tak usuzuji? Existují desítky a stovky nejrůznějších makro ekonomických indikátorů a indikátorů z technické analýzy ceny zlata. Skoro se dá říct, že co analytik, to názor. Podle mého názoru spolehlivě u komodit funguje jedna věc: Nakupovat, když nakupují experti a prodávat, kdy prodávají experti. Experti jsou v tomto případě ne spekulanti ( fondy, hedge fondy), ale producenti zlata ( těžaři) a firmy zpracovávající zlato. Obě tyto skupiny potřebují zlato ke své každodenní činnosti. Je to pro ně otázka přežití jejich firem, umět nakoupit nebo prodat v pravý čas. Naštěstí existují COT reports ukazující nám, jak tyto skupiny nakupují nebo prodávají zlato na futures trzích. Z reportů americké komise CFTC máme tyto otevřené kontrakty k dispozici a můžeme tak vypočítat indikátory v grafu, který vidíte níže- tedy tzv. čisté SHORT pozice ( rozdíl mezi nákupními LONG pozicemi a prodejními SHORT pozicemi).

Proti nim, ( tzv. Commercials), stojí skupina spekulantů - typicky podílové fondy. Tedy skupina lidí, kteří trhu moc nerozumí a naskočí většinou na nějaký probíhající trend. A většinou v nejhorší okamžik- chybně. Tedy spekulanti jsou typicky na maximech nákupů v době, kdy cena zlata je na maximech. Není divů, že výkonnost podílových fondů je tak mizerná, protože toto chování je zcela typické nejen pro zlato, ale i jiné komodity a akcie.

Jako vzorový příklad v grafu můžeme uvést situaci z července 2016 ( vyznačeno červenou linií) . Tehdy byli Noncommecials - fondy ( horní půlka grafu) na maximech LONG pozic, těžební firmy prodávaly zlato jako o závod ( zřejmě tušily, že cena je příliš vysoko a že se jim to vyplatí). Obdobná situace je dnes. Otevřené pozice fondů jsou u maxim nákupů. Je tedy riziko, že cena jednoho dne začne padat. Netvrdím, že to může být zítra, ty indikátory jsou poměrně dlouhodobé. Cena zlata nyní roste již od srpna 2018. Mnohem lepší by bylo nakupovat zlato tehdy, až cena spadne zpět dolů k dlouhodobějším průměrům a sentiment bude obrácený - tedy net short pozice expertů budou na minimech a spekulanti budou zlato prodávat.

24/04/2020

Každý člověk žijící v naší krásné republice musí uvažovat nad tím, jak zhodnocovat peníze, tedy jak spořit nebo investovat. Nejrůznější spořící produkty bank nabízejí roční zhodnocení někde kolem jednoho procenta, a to v době, kdy loňská inflace dosáhla 2,8% a průměr inflace v posledních dvaceti letech dosáhl 2,2%. Tedy to, co nám dnes banky nabízí, nepokryje ani růst cen spotřebního zboží. Ve hře je stále možnost stavebního spoření, nejvýnosnější spoření nabízí zhodnocení zhruba 3,7% včetně státní podpory. Stavební spoření je ale dlouhodobé, na šest let a státní podpora je 2.000,- Kč ročně. Efektivní spoření vychází u stavebka nejlépe, pokud investor spoří cca 20.000,-Kč ročně. Co když ale má investor více peněz, které chce investovat? Češi v minulých letech hromadně pořizovali byty, které pak pronajímali přes platformy typu Aibnb. V souvislosti se současnou světovou krizí, kterou spustil koronavirus, je ale dost možné, že Airbnb byznys se hned tak neobnoví. Že lidé ve světě nebudou mít tolik peněz na cestování. Podle názoru mnoha chytrých lidí globalizace dosáhla svého vrcholu. Svět je předlužený. Zadlužení jsou všichni – státy, firmy i domácnosti. Musí proběhnout nějaká forma vyčištění společnosti, odstranění neefektivit. Jestliže lidé nebudou tolik cestovat a nemovitosti čeká stagnace nebo dokonce poklesy cen, pak co může být dalším smysluplným způsobem, jak zhodnocovat peníze? Jsou to akcie, zlato nebo dokonce cizí měny?

Chtěl jsem se proto podívat na výkonnost podílových fondů. Což jsem udělal, poprvé v půlce letošního března. Kouknul jsem na fondy největších českých bank. A zjistil jsem, že výkonnost je přímo tragická. Článek je zde: https://www.finecharts.cz/articles/966-jak_vypada_vykonnost_ceskych_podilovych_fondu.htm

Tak jsem včera udělal to stejné, tentokrát ale v mnohem větším rozsahu. Prošel jsem si výkonnost celkem 146-ti podílových fondů, které jsou v nabídce nejvýznamnějších českých bank a pojišťoven. Neprošel jsem zdaleka všechny, protože fondů jsou tisíce. Zajímaly mě fondy akciové a dluhopisové, a sice takové, které existují alespoň pět let. Protože každého investora zajímá dlouhodobá výkonnost. Já jsem zkoumal období 22.4.2015-22.4.2020. Prošel jsem si webové stránky pěti firem – Conseq, Nationale Nederlanden, Komerční banky, České spořitelny a ČSOB banky. Výkonnost fondů jsem porovnával se dvěma nejvýznamnějšími ETF certifikáty z americké burzy - dluhopisový ETF TLT ( sledující výkonnost amerických státních dluhopisů 20 let+) a akciový SPY ( kopírující S&P 500 index) . Od dubna 2015 se TLT zhodnotil o 32,7% a SPY o 32,5%. Předpokládal bych, že podílové fondy by mohly mít alespoň přibližně podobnou výkonnost. Bohužel realita je zcela jiná.

Tady jsou výsledky:
Akciové fondy:
Ze 106-ti akciových fondů mělo 102 historii delší, jak 5 let. Bylo tedy možné ji změřit od 22.4.2015. U dluhopisových jich bylo 39. Za období 4/2015-4/2020 byla výkonnost nejvýznamnějšího akciového ETF SPY 32,50%, výkonnost dluhopisového ETF TLT byla +32,74%. Ze 102 akciových fondů bylo: 27 s kladným ziskem po pěti letech ( cena dnes>22.4.2015), tedy to je 26,5%. 17 fondů skončilo se ztrátou do -10%, tedy 16,7%. Celkem 31 fondů bylo se ztrátou v rozmezí (-10% / -20%). To je 30%. Celkem 27 fondů dosáhlo ztrátu převyšující -20%, z toho pět fondů bylo horších, jak -40%, tedy 26,4% je takto zoufale slabých. Pouze tři fondy dokázaly překonat akciový ETF SPY.

Dluhopisové fondy:
Dluhopisové fondy: Ani jeden z dluhopisových fondů nedokázal překonat benchmark TLT, nejlepší dluhopisový fond byl +7,6% za 5 let. Nepočítám v to realitní fond, který byl +18,90/5 let. I tak je to méně, než udělal ETF TLT. Z 39-ti fondů jen 10 skončilo za 5 let v plusu. To je 25,6%. Zbytek v mínusu, přičemž 9 fondů bylo se ztrátou převyšující -10%.
Jen tři dluhopisové fondy dokázaly investorovi přinést roční zisk převyšující 1%, to je 7,7% ze všech fondů. U akciových je to 22 fondů, tedy 21,5%.
Ptám se sám sebe, jak je možné, že tyto podílové fondy mohou přežít? Proč do nich někdo ukládá peníze? Jsou lidé opravdu tak hloupí? Nebo je jim prostě jedno, že rok za rokem prodělávají? Za posledních pět let vzrostl akciový index S&P 500 o cca 6,4% ročně. Překonal tak s přehledem jak inflaci, tak ostatní tradiční aktiva používaná investory. Dluhopisy rostly jakbysmet. A čeští investoři z toho v globálu nemají nic. Akciový index S&P 500 je nejvýnosnějším aktivem novodobé historie. Od 1.1.1980 do 31.12.2019 akciový index S&P 500 vzrostl třicetinásobně, to znamená roční výkonnost 9,16% ( geometrický průměr). Ne nadarmo je Warren Buffet jedním z nejbohatších lidí světa a podobně jsou na tom další boháči. Všichni tito lidé mají jedno společné – investují do akcií, kdežto chudí lidé spoří. Dávají peníze bankám, které je pak investují. Dostávám se k zásadní otázce: Proč to nejde u nás? Protože lidé svěřují peníze fondům a neinvestují sami.

Argumenty proti fondům:
1) Špatná výkonnost doložená tímto rozborem
2) Fondy nejsou špatné jen v ČR. Podle zprávy SPIVA report ( https://us.spindices.com/spiva/ #/reports) celkem 80,6% fondů nedokáže v pětiletém horizontu překonat akciový index S&P 500.
3) Podle COT reports, kterou jsou velcí investoři povinni reportovat americké komisi CFTC jednou týdně, se v naprosté většině situací u cenových vrcholů u akcií, po kterých došlo k silným výprodejům, nacházely fondy na špatné straně trhu, tedy utrpěly ty největší ztráty. Je to zcela konzistentní jev a každý kdo tuto statistiku zná, tak ví, že fondy používají buď špatné investiční metody, nebo nemají vůbec žádné. Ale v každém případě portfolio manažeři dělají svoji práci mizerně.

Problémy pro české investory s investováním do akcií
Investovat do akcií v České Republice není vůbec jednoduché, a to z několika důvodů. Existuje celá řada překážek, které jsou tak velké, že musí spoustu lidí odradit. Nemám na to žádný důkaz, ale myslím si, že příčinou je lobbismus evropských bank a s odpuštěním „připosranost“ České národní banky ( nebo taky lobbismus v ČR). Lobbismus v tom smyslu, aby byznys pro banky zůstal zachovaný, neohrožený produkty z USA. Tím pádem je tady v podstatě monopol na obchodování s finančními produkty.
1) Český investor nesmí nakoupit ty nejvýkonnější a nejlikvidnější produkty z USA ( třeba právě americký ETF SPY), protože to Evropská Unie zakázala s nějakým trapným zdůvodněním, že chrání evropského zákazníka.
2) Čeští investoři jsou udržovaní v nevědomosti. Většina z nich vůbec netuší, že si může zřídit investiční účet u některého z amerických brokerů a obchodovat sami na vlastní účet velmi levně bez využívání předražených českých zprostředkovatelů nebo bank.
3) Česká národní banka udržuje minimální konkurenci českým bankám a investičním společnostem a jejich nesmyslným prodělávajícím produktům tím, že zákonnými opatřeními brání vstupu na trh malým progresívním firmám a jedincům, kteří by uměli spravovat majetek mnohem efektivněji, než bankovní molochy a jejich investiční společnosti. Požadavky na administraci fondů, compliance a reporting jsou tak přísné, že malá firma – správce majetku, by musela disponovat statisíci měsíčně na pokrytí nákladů na zaměstnance pro splnění všech těch požadavků.
4) Monopol bank je v tomto směru tak velký, že ty nemají vůbec žádný zájem o inovace. Mluvím z vlastní zkušenosti. Nabízel jsem některé algoritmické investiční produkty českým bankám. Dostalo se mi vždy odmítnutí s tím, že jsou spokojené s tím, jak to dělají. A jak to dělají, je vidět z výsledků publikovaných výše.
Blíží se zřejmě velká hospodářská krize. Ukazuje na to i stav nezaměstnanosti v USA – momentálně kolem 22 milionů lidí je bez práce. To se přelije i do Evropy. Myslím si, že čeští občané by měli mít právo investovat co nejvíce efektivně, protože je možné, že stát se o ně v budoucnu dobře nepostará. Minimálně zde bude snaha centrální banky znehodnotit českou korunu a tím zvýhodnit exportéry, protože na tom je naše ekonomika založená. Na exportech. Již nyní, po dvou měsících krize, CZK oslabila proti Dolaru o 10% a proti Euru podobně.
Dostávám se k závěru: K čemu jsou omezení a ochranná opatření České národní banky? Proč nemohou čeští občané nakupovat americké ETF obchodované na burze? Evropské indexy jsou mnohem méně výkonné, méně likvidní a obecně obchodování v Evropě je pro investora mnohem dražší. Jako příklad mohu uvést německý akciový index DAX. Od 1.1.2000 do 31.12.2019 jeho cena vzrostla o 86,5%, za stejné období cena u S&P 500 vzrostla o 119,9%. Ještě mnohem markantnější je toto srovnání od roku 1990 ( DAX= 571%, S&P 500 = 850%).
Je v národním zájmu každého občana investovat co nejlépe s vlastními zájmy a měl by to být zájem i státu. Proč se nenajdou politici, kteří by takové zákony prosadili? Nechce se nějaká politická strana tohoto chopit? Odstranit veškerá omezení pro investování a pro asset management? Pro vytvoření podmínek pro novou generaci mladých portfolio manažerů, kteří jsou vysoce vzdělaní a jsou schopní nabízet nové myšlenky a přístupy? Mohl by to být podnět pro nějakou univerzitu- zajistit patronát pro mladé začínající firmy v tomto oboru.

Petr Fiala